Podle jeho tatínka Jiřího, má hlavně rád věci, které nemůže dělat, jako třeba hrát fotbal nebo jezdit na kole. Kuba totiž trpí portální hypertenzí. Onemocnění mu zjistili lékaři když mu byl rok. Přesto jeho rodiče neztrácí naději kterou vidí v možnosti operace, která by mu vrátila zdraví a usnadnila mu jeho život.

„Když měl Kuba rok, začal být často nemocný, měl problémy se zažíváním. Později skončil v nemocnici na důkladném vyšetření jeho zdravotního stavu. Až na sonografii jater lékaři zjistili, že má Kuba neprůchozí jaterní žíly, které jsou ucpané před vstupem do jater,“ popsal Kubův tatínek, jak byly objeveny vážné a život ohrožující zdravotní problémy jeho syna.

Rodičům malého chlapečka se tak z ničeho nic úplně změnil život.

„Nic jsme o té nemoci nevěděli, lékaři nám řekli, že tato nemoc je už na celý život, že se to nespraví, jediné co zbývá, je udržovat jeho zdravotní stav v mezích tak, aby mu nic neuškodilo. Kvůli uzávěře žil do jater v nich dochází k přetlaku, proto užívá léky na redukci tlaku, aby mu krev netlačila do jícnových varixů,“ přiblížil tatínek Jiří Volf.

Pro Kubu to mimo jiné znamená, že musí každého půl roku na kontrolu do nemocnice, kde mu v celkové anestezii lékaři kontrolují stav zmiňovaných jícnových varixů. Kuba má kvůli onemocnění málo bílých krvinek, špatnou srážlivost krve a oslabenou imunitu. Sebemenší zvýšení teploty se proto musí ihned léčit antibiotiky.

Kuba podle slov tatínka ví o své nemoci a ví, že musí být na sebe opatrný. Nezbývá mu tedy, než se vzdát jakéhokoliv sportu, nemůže ani jezdit na kole, bruslit nebo jezdit na lyžích. Nesmí se totiž zranit.

Přesto usměvavý neposeda stejně jako jeho rodiče a sourozenci věří, že šance na uzdravení je. Jedná se totiž o operaci, která by uvolnila krvi průchod do jater tak, jak má. Operaci provádí odborníci v Itálii a rodina Kubíka se jejími s podrobnostmi a prvními kroky k ní již seznámila a prošla jimi. Zkráceně to znamená, že by do Kubových jater nevedla pravá žíla, ale ta nově nahrazená ze strany levé.

„Denně si říkám, že to zní jednoduše, věřím tomu, že to je cesta jak lze synovi pomoci, uvidíme, jestli nebudou komplikace, my věříme, že nebudou, že k operaci dojde a vše bude bez problémů,“ každý den se za to modlíme,“ věří ve šťastný konec Kubíkova příběhu jeho tatínek Jiří Volf.

Jak to bylo s monolitem v poli za Tečovicemi

Nápad jako z vesmíru. Možná se dá přirovnat myšlenka neznámého monolitu, který se objevoval loni na konci roku na různých místech ve světě, ke kultovnímu sci-fi filmu Vesmírná odysea/ 2001 z roku 1968.

Monolit, který se ale loni v prosinci zjevil za obcí Tečovice na Zlínsku byl vytvořen proto, aby pomáhal. Monolit - kovový předmět na poli mezi Tečovicemi a Otrokovicemi vyvolal mezi veřejností doslova pozdvižení a za dva dny které na uvedeném místě byl, se na něj byly podívat desítky, možná i stovky lidí.

Zlínský deník jako první o události informoval, avšak zjistit původ neznámého lesklého, téměř dva metry vysokého kvádru, se mu i přes velké úsilí nepodařilo. Nakonec se tvůrci tohoto díla Deníku sami přiznali. Nebyli to však ani mimozemšťané, ani nedaleká tečovická společnost, která se výrobou nerezových profilů zabývá. Dílo zhotovili pracovníci zlínské společnosti Zlínské stavby a.s. Již od počátku však prý věděli, že předmět, který vyrobí a umístí, bude předmětem charitativní dražby.

„Viděli jsme na internetu i v televizi, jak se na různých místech ve světě vyskytují tajemné monolity. V Česku se však něco podobného neobjevilo a tak nás napadlo, že bychom mohli být první, kdo se u nás o takové dílo postará,“ uvedl pracovník společnosti Zlínské stavby, a.s. Jan Bartončík. V okamžiku, kdy se však on a jeho kolegové rozhodli, museli začít hrát doslova o čas.

„Byla to rychloakce. Shodli jsme se, že ji provedeme za účelem charitativní dražby a proto jsme do toho šli. V úterý jsme vše vymysleli, ve středu jsem si stanovili instrukce, ve čtvrtek doladili detaily a v pátek jsme monolit vyrobili a instalovali. Museli jsme jednat rychle, aby nás někdo nepředběhl,“ usmál se Jan Bartončík.

Podle něj byla celá výroba a instalace monolitu za Tečovicemi zamýšlena pro charitativní účely, současně spojená i s přáním, aby předmět zaujal v těžké době i ostatní lidi, a vykouzlil jim tak i úsměv na tváři.

„Nechtěli jsme monolit dražit pro sebe, měl současně posloužit i pro zlepšení nálady v koronavirové době,“ připomněl Jan. „Myslím, že se nám to povedlo,“ prozradil jeden z autorů této charitativní myšlenky. Podle něj se na monolit chodili lidé skutečně dívat.

„Na procházky, se psem, fotili se u něj. Bylo vidět, jak se smějí, jak září, bylo to perfektní,“ pousmál se Jan.

Současně také popsal, jak náročná byla instalace monolitu a jeho odinstalování.

„Spíš to bylo náročné logisticky, měli jsme tým, který do toho šel, museli jsme sehnat auto, do kterého se tento předmět vešel, to bylo také náročné. Pak jsme na poli zatloukli do země čtyři velké tyče, kvůli bezpečnému zakotvení monolitu. Ten jsme poté na tyče nasadili. Trvalo to maximálně deset minut. Odinstalace již byla složitější, na místo se již chodili dívat lidé a večer, kdy jsme chtěli kvádr odinstalovat, odjížděla z místa dokonce městská policie.

Takže byl trochu stres, ale nakonec se nám ho povedlo nepozorovaně odvézt,“ popsal Jan Bartončík. Zmínil, že po celou dobu, kdy byl monolit za Tečovicemi instalován, ho nepřetržitě hlídali. Potřebovali jej totiž do zmiňované charitativní aukce. Do jaké, se nemuseli dlouho rozhodovat. Dohodli se zakladatelkou charitativní organizace Korunka Luhačovice Veronikou Záhorskou.

„Jsme zlínská firma se sídlem v srdci Zlína, Korunku a její práci pro potřebné všichni znají, proto nebylo co řešit ,“svěřil Jan Bartončík. Podle něj právě Veronika Záhorská navrhla, aby výtěžek z aukce monolitu, pomohl devítiletému Kubovi Volfovi hradit léčebné výlohy spojené s jeho operací v Itálii.

„Byla to souhra, která zapadla do sebe,“ ohodnotil spolupráci všech, kdo se na pomoci chlapci ze Zlínska podílel.

Korunka opět pomáhá

Kubovi vychází vstříc s pomocí i nezisková organizace Korunka. Léčba Kuby Volfa v Itálii bude stát kolem tří set tisíc korun.

„Oslovilo nás vedení společnosti Trimill, kde tatínek Kuby pracuje. Společnost patří mezi naše největší a dlouhodobé přispěvatele a seznámilo nás s příběhem Kubíka,“ uvedla za Korunku její zakladatelka a ředitelka Veronika Záhorská.

Ve spolupráci se společností Aukro, proběhla aukce monolitu z Tečovic, který pro charitativní účely vyrobila a nainstalovala v závěru loňského roku společnost Zlínské stavby a.s.

Výtěžek poputuje na léčbu Kuby v Itálii. Další peníze, které se díky této aukci podaří vybrat, budou rozděleny pro další potřebné děti.

Korunka získala pro potřebné za více jak sedmnáct let svého působení více než patnáct milionů korun.

Několikrát ročně organizuje benefiční akce ve Zlínském i Olomouckém kraji. Výtěžky a finanční dary vždy rozděluje mezi nemocné a handicapované děti i sociálně slabým rodinám.

Oba spolky – Korunka Luhačovice i Korunka Velké Losiny – pod společnou značkou KORUNKA POMÁHÁ se také snaží pomáhat konkrétním rodinám nebo dětem v domovech či kojeneckých centrech, některé z akcí podporují také seniory.

„Všichni v Korunce jsme dobrovolníci a cítíme, že to, co dáváme, se nám vrací v daleko větší míře. K rodinám kterým pomáháme, si vybudujeme vztah, není nám lhostejný osud dětí, jsou součástí naší Korunkové rodiny a není nám jedno, co se v ní děje.

Vždy čekáme s napětím, jak jejich příběh dopadne, prožíváme jejich osud společně s jejich rodinami. A i když je to někdy velmi smutné a vy pak máte chuť vše skončit, tak potom přijde vždy něco, co vás zase zvedne. Třeba jen pomůžete mamince samoživitelce pomoci koupit dárky pro její děti na Vánoce. Vrací se nám tak víc, než jsme dali. To je pro nás ten motor pro to, co děláme,“ uvedla Veronika Záhorská pro Deník.

Každý, kdo by chtěl potřebným dětem přispět, může prostřednictvím zřízeného transparentního účtu Korunka:

účet je vedený u Fio banky 2801896248/2010.

Lidé mohou pomoci i prostřednictvím projektů Korunky.