Kliknutím zvětšítePři své středeční návštěvě se setkal nejen se zástupci Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy (Kolegium) a hasičů, ale navštívil například společnosti, které vyrábí techniku, kterou využívá policie a armáda.
Při svém jednání se zástupci Kolegia jednal o budoucnosti městských policí a připravovaných legislativních změnách, které by umožnily posílení sociálního zajištění strážníků.
„Jejich služba je náročná,“ uznal v krátkém rozhovoru pro Zlínský deník.
Vnímáte náročnost profese strážníka městské policie a zároveň to, jaké mají sociální výhody na rozdíl od státních policistů? Jak může například vaše ministerstvo pomoci?
Tato služba je náročná, podoba práce strážníka se mění. Už nekontrolují jen parkování jako například v 90. letech. Strážníci městských policií do jisté míry pomáhají republikovým kolegům i při řešení složitějších věcí jako je udržování veřejného pořádku. Jsou stále v kontaktu s lidmi, devadesát procent času tráví venku, na ulici. Ta služba je těžká a za to si zaslouží odpovídající ocenění. Řešili jsme, jak bychom jejich těžkou práci zohlednili, například benefity. Jedním z nich by mohl být dřívější odchod do důchodu. I o tom byla dnešní debata s veliteli městských policií. Proto jsem s nimi začal jednání i o případných legislativních změnách, které by posílily sociální zajištění strážníků.
Myslíte si, že například výslužné by přilákalo zájemce o práci strážníka nebo naopak, že by v jejich řadách udrželo zkušené strážníky?
Výslužné, to je téma debaty, kterou společně vedeme. Souhlasím s tím, že práce je náročná a rozumím snaze zrovnoprávnit nároky strážníků s příslušníky IZS. Nicméně stát není jejich zřizovatel. Proto se musí tato debata vést se Svazem měst a obcí, s městy a obcemi, které mají městské a obecní policie. Beru jejich argument, že na chod obecních a městských policií vydávají nějakých 6,7 miliardy korun ročně. To jsou peníze, které kdybychom je neměli, tak by je musel vydat stát na to, aby se posílil o cca deset tisíc policistů státních. Tento argument má rozumný základ. Za bezpečnost odpovídá stát a pokud bezpečnost zajišťují města a obce, tak ten stát by to měl zohlednit. Nicméně není to o tom, že by stát nesl plnou zátěž těch případných nároků, spíš se můžeme bavit o nějakém příspěvku, dělení, případně navýšení prostředků které mají města a obce ze státního rozpočtu. Takže nějaký prostor tady je, ale to co potřebujeme úplně na začátku, je shoda se zřizovateli obecních a městských policií, že chtějí jít touto cestou.
Velkým problémem Zlínského kraje je i podstav v řadách krajské policie. Jak jako resortní ministr hodláte tuto situaci řešit? Pomohl by například vyšší náborový příspěvek, větší výslužné? Jak lze dosáhnout toho, aby práce v řadách republikové policie byla opět atraktivní?
Je to o aktivitě krajského vedení policie. Jsou i kraje, které nábor zvládají, i ty, které přicházejí s celkem inovativními koncepty. Takže pro krajské vedení ten prostor tady je, možná jsou tu i nějaké rezervy. I když je jasné, že se to jen tak nevyřeší, takže určitě je možné hovořit o případném navýšení náborového příspěvku, obecně je to o tom, aby služba u policie byla atraktivní. Snažíme se držet krok s konkurencí na trhu práce, navyšujeme platy policistů, pro příští rok to bude 1500, resp. 1650 korun do tarifu pro všechny, což by mělo udržet polici jako atraktivního zaměstnavatele. Současně jsem prosadil do zákona tzv. stabilizační příspěvek, to znamená, že máme zákonnou možnost v lokalitách kde chybí policisté, s tímto zvláštním příplatkem přijít. Kde a v jakých lokalitách se bude vyplácet, je na rozhodnutí Policejního prezidia. Takže zvýšení náborového příspěvku, zvýšení platů a uvedení v život stabilizačních příplatků, by mělo být to, co toto zaměstnání udrží atraktivní.
Kdy se mohou stabilizačního příplatku dočkat?
Letos šel do zákona, myslím, že v příštím roce by se měl vyplácet a mou ambicí je, aby v lokalitách kde to bude potřeba, to tak bylo.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
