Dokázal byste popsat, co vlastně takový arborista dělá?
Náplní naší práce je péče o individuální stromy rostoucí mimo les, a to ve všech jejich vývojových stadiích, od výsadby až po kácení. Jde zpravidla o stromy v zástavbách, parcích, o památné a jinak významné stromy nebo o stromy v soukromých zahradách. Právě tímto individuálním přístupem se tento obor liší od lesnictví, kde je les vnímán jako celek.

Jak jste se k takové práci dostal?
K arboristice jsem se dostal přes výškové práce, kdy jsem občas vylezl na nějaký ten strom a na přání majitele jej pokácel. Čím více jsem se tomu věnoval, tím více jsem toužil dozvědět se o stromech víc. Přece jen život stromu může několikanásobně přesáhnout lidský život. Jsou to dokonalé organismy s neobyčejnou velikostí i dlouhověkostí a mají pro náš život na Zemi centrální význam. Dospěl jsem k přesvědčení, že bychom se měli o stromy starat a vážit si jich, ať jich máme kolem sebe co nejvíce.

Co všechno musí člověk znát, aby mohl pracovat jako arborista?
Základem je mít znalosti například z dendrologie, anatomie stromů či vlastností dřeva. Samozřejmostí je znalost arboristických standardů péče o přírodu a krajinu. V podstatě každý, kdo leze po stromech a řeže pilou, musí mít platné oprávnění pro práce ve výškách, těžbu motorovou pilou a živnostenský list.

Stane se, že někdo strom ošetří špatně?
Často kolem sebe vídám stromy, které jsou neodbornými zásahy trvale zničené a paradoxně ještě nebezpečnější než před takovýmto neuváženým zákrokem. Arboristika je mladý, dynamicky se rozvíjející obor, ve kterém je nutné se o novinky zajímat a průběžně se vzdělávat.

Jak vaše práce probíhá?
Záleží hodně na tom, co zrovna dělám. Většinou přijedu na místo, zabezpečím pracoviště, obhlédnu strom a vyhodnotím rizika, která případně odstraním. Jsem stromolezec, takže stromy nejčastěji ořezávám. Jedná se o různé řezy, třeba zdravotní nebo redukční. Ty mají za cíl udržet strom co nejdéle vitální a bezpečný pro své okolí. Také instaluji na stromy speciální jištění, které v případě statického selhání zabrání rozlomení koruny. Když je potřeba, stromy také kácím.

V jakých případech si vás člověk může zavolat na pomoc?
Vlastní-li někdo strom a neví, co s ním, popřípadě má strach z jeho velikosti, je to přesně ten moment, kdy volat arboristu.
Pracujete sám, nebo v týmu? Na velkých stromech pracujeme v minimálním počtu dvou lezců, a to z bezpečnostních důvodů. Neznamená to, že musíme být na stromě oba současně, ale je to důležité pro případ záchrany z koruny a poskytnutí první pomoci.

Je arboristika nebezpečným povoláním?
Stromolezení a zejména potom kácení stromů touto metodou je nebezpečná práce hned z několika důvodů. Samozřejmě je zde riziko pádu. Jakákoliv chyba nás může potrestat těžkým zraněním, v horším případě smrtí. Pracujeme s motorovými pilami, můžeme se tedy snadno pořezat. A v neposlední řadě pracujeme s váhou a těžištěm samotného stromu. Na druhou stranu, je to práce nebezpečná jen tak, jak si ji nebezpečnou uděláme. Pokud máte potřebné znalosti, vybavení, dovednosti, zkušenosti a dodržujete bezpečnost práce, dá se nebezpečím do velké míry předcházet.

Míváte strach, že se pod vámi ulomí suchá větev?
Samozřejmě jsem se už párkrát, jak se říká, pobál, ale arboristika není adrenalinový sport. Vše dělám maximálně na jistotu. A zatím jsem nespadl.

Z koruny stromu musíte vidět zajímavé věci. Jaký je váš největší zážitek z práce?
Asi si teď nevybavím nejhezčí pohled ani moment, kdy jsem byl opravdu blízko od průšvihu. Obojího bylo dost, ale každý strom, který prolézám, vnímám jako jedinečný. Přestože není město přirozeným prostředím stromů, je každý z nich individuum, má historii, je něčím ovlivněný. A mě baví právě toto sledovat. To je asi můj největší zážitek.

MICHAELA KOLKOVÁ