Seznámí se tak například s nerosty nebo faunou a flórou v okolí jezer. Uvedl to ředitel divize kameniva pořádající společnosti Cemex Dalibor Uhrovič. Cílem projektu je lidem představit, že těžba nemusí mít negativní vliv na ráz krajiny. Už při přípravě těžby firmy počítají s úpravou těžebního území, například předem plánují vytvarování vytěžené plochy tak, aby na ni poté navázala biologická rekultivace. „Ta nespočívá jen v ozelenění té dané lokality v návaznosti na vytvořenou vodní plochu, ale je vytvořena tak, aby společně tvořily nedílný celek, který by měl být významným krajinným prvkem v dané lokalitě,“ řekla ekoložka Iva Matějková. Těžební území ve Spytihněvi je podle ní přínosem pro lokalitu.
Před zhruba deseti lety, kdy tam těžba začínala, se místo využívalo pouze pro zemědělství. Nyní jsou tam vodní plochy, v jejich blízkosti je vysazen také zhruba hektar lužního lesa, který oživuje dříve fádní krajinu. Vytěžené prostory naplněné vodou mohou být navíc i zásobárnami pitné vody nebo v případě povodní plní i funkci poldrů. Vybudování jezer mezi Spytihněví a Napajedly na Zlínsku přispělo také k oživení fauny a flóry. Kromě řady obojživelníků, kteří se stahují do blízkosti vodních ploch, se tam hojně vyskytují labutě nebo potápka roháč.
Ze savců tam žijí rejsci obecní, ondatry pižmové, bobr evropský nebo lasice kolčava. Jezera ve Spytihněvi, v nichž se těží štěrkopísek, zaujímají plochu 25 hektarů. Postupně by se měla rozšířit až na 30 hektarů vodní plochy. Při úpravě již vytěžených ploch vznikly v okolí lesy, nachází se tam také reprodukční plocha vodních rostlin, ostrov s hnízdištěm vodního ptactva nebo chovné rybníky. Evropský den nerostů byl vyhlášen na podnět Evropského sektoru průmyslu. Letošní první den v ČR je věnován kamenivu. Ve Zlínském kraji se realizace ujala společnost Cemex Czech Republic z Napajedel.
