„Na jeho základě by mělo být nastaveno jasné směřování města. Naším cílem je, aby byl Zlín rodinným městem, které bude stavět na svých silných stránkách. Těmi jsou bezpečnost, životní prostředí, dostupnost kvalitního školství i bohatý výběr z volnočasových aktivit. Chceme, aby ve Zlíně zůstávali, nebo sem přicházeli produktivní lidé, kteří zde budou zakládat rodiny,“ řekl primátor Jiří Korec.

V této souvislosti žádá obyvatele, aby se zapojili do průzkumu. Od něho si radnice slibuje, že získá další informace o tom, jak občané vnímají život ve městě.

A jak zní některé dotazy?

  • Co Vám ve Zlíně nejvíce chybí?
  • Jak jste spokojeni s občanskou vybaveností ve Vašem městě?
  • Jak jste spokojeni s nabídkou pracovních příležitostí ve Zlíně?
  • Máte v plánu se někdy přestěhovat mimo Zlín

A také lidé mohou sdělit, zda má magistrát upřednostnit podporu dopravy, nebo raději investovat do kulturních aktivit.

Jak připomenul primátor Jiří Korec, město již sestavilo vizionářskou pracovní skupinu.

„Jejím původním cílem bylo nalézt pro Zlín přívlastek „jedinečné technologie,“ kterou by na základě strategie podporovalo, jak můžeme vidět například u Liberce, který se spojuje s nanotechnologiemi nebo Brnem, které je spojováno zejména s IT technologiemi. Vzhledem k podpoře inovací a kreativních průmyslů a historii města odkazující se na Tomáše Baťu jsem navrhoval například přívlastek „Zlín – kreativní jako Baťa.“ Po diskuzích však vyplynulo, že město má řešit věci, které může přímo ovlivňovat, aby ve Zlíně žilo co nejvíce produktivních lidí, a podnikatelská sféra se pak postará o to, jak pracovat s lidmi po stránce kariérní. Výstupem a zadáním pro další přípravy strategie je tedy Zlín jako rodinné město,“ dodal Korec.

Co jste možná o Zlínu nevěděli? Podívejte se do fotogalerie

Zlín má nyní přibližně 75 tisíc obyvatel. Ale jak to bylo v minulosti? V roce 1990 cca 90 tisíc, v 19. století sotva 3 tisíce, V letech 1921–1930 se počet zvýšil z 14 470 na 34 348.

(foto lidí)

Ekonomiku firmy Baťa v začátcích hlídala Anna Baťová, která držela zpočátku své bratry velmi zkrátka, poněvadž si zvykli spíše vysedávat v blízké hospůdce, než se věnovat obchodu.

(foto Baťi)

První velkou zakázku na vojenské boty, obdržela firma Baťa od Rakouska-Uherska. Šlo o dodávku obuvi pro 5200 vojáků. V roce 1910 vyráběli již na 10 000 párů.

(foto bati nebo bot)

Název blízké fabriky Barum vznikl spojením slov BAta RUbber Manufacturing Konkurenční MITAS zase ze slov Michelin a Veritas. (foto Barumu).

V 80. létech pracovalo v gottwaldovském Svitu přes 20 000 zaměstnanců a vyrobili přes 20 milionů párů obuvi. Většina produkce (cca 60 % výroby), mířila na export do socialistických zemí.

(foto svit)

Na zlínském sídlišti Jižní Svahy žije přes 20 000 obyvatel, tedy asi každý čtvrtý. K hádankách se často chybuje v tom, že domy leží na jihu. Správně je na severní straně. (foto jižní svahy)

Návrhy na výstavbu Jižních Svahů objevily již roku 1921, realizace jeho první etapy probíhala až v letech 1970–1980. (další jižní svahy)

Po roce 1980 započala výstavba druhé etapy Jižních Svahů, která však nebyla zcela dokončena. Mimo jiné proto, že převratu vydalo město Zlín zákaz výstavby domů z prefabrikovaných panelů. (další foto JS)

Mezi méně známé rodáky patří herci Ilja Prachař, Jan Hraběta či Josef Abrhám i Věra Galatíková a Jan Štastný. Hodně vysoko to dotáhli i architektka Eva Jiřičná či dramatik Tom Stoppard.(fotku někoho z nich).

V letech 1950–1952 byl předsedou jednotného národního výboru v Gottwaldově nechvalně proslulý komunista Milouš Jakeš. (foto Jakeše)

(do rastru nakonec) Jak se zúčastnit průzkumu?

Důležité informace pro vyplnění dotazníku:

U uzavřených otázek lze zvolit pouze jednu odpověď označením daného čísla. Vyplněný dotazník mohou respondenti odevzdat do pondělí 13. 7. 2020 do 24:00 hodin na některém ze sběrných míst:

● Vhazovací urna před radnicí nebo osobně v Městském informačním a turistickém středisku Magistrátu města Zlína, náměstí Míru 12

● Poštovní schránky kanceláří místních částí: Jaroslavice, Anenská 119; Kostelec, Zlínská 133; Lhotka - Chlum, Lhotka č. 68; Louky, Náves Louky 68; Lužkovice, Na Gruntech 29; Malenovice - Masarykova 1242 (DPS); Malenovice - sídliště - Mlýnská 845 (Klub seniorů); Prštné, Náves 636; Příluky, Dolní dědina 26; Štípa, Nová cesta 668; U Majáku, Film. ateliery – K Majáku 5005 (budova klubu seniorů); Velíková, Dolní konec 53.

● Osobně v úředních hodinách kanceláří místních částí: Klečůvka, Klečůvka 16, ČT 11 – 16 hodin; Kudlov, Na Vrchovici 21, PO 14 – 18 hodin; Mladcová - Návesní 418 (budova hasičské zbrojnice), PO 16 – 19 hodin; Salaš, Salaš 60, ST 13 – 17 hodin.

Dotazník můžete vyplnit a odevzdat těmito způsoby:

● Formulář dotazníku lze vystřihnout z Magazínu Zlín a vyplněný ho odevzdat na uvedených sběrných místech.

● Formulář dotazníku pro vyplnění si můžete vyzvednout také v Městském informačním a turistickém středisku Magistrátu města Zlína, náměstí Míru 12.

● Formulář dotazníku v PDF souboru si můžete stáhnout z webových stránek zlin.eu/dotaznik , vytisknout si ho a odevzdat na uvedených sběrných místech.

● Formulář dotazníku můžete vyplnit elektronicky v souboru .docx (ke stažení na webových stránkách zlin.eu/dotaznik) a odeslat ho na e-mailovou adresu dotaznik@zlin.eu .

● Dotazník můžete vyplnit on-line na webových stránkách zlin.eu/dotaznik .

Údaje, které poskytnou občané pro tvorbu strategie, zůstanou anonymní a nebudou komerčně využity. Zpracovatel strategie společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., která zpracovává tento průzkum pro město Zlín, je registrována Úřadem pro ochranu osobních údajů a jako správce se řídí zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a dodržuje standardy kvality a etický kodex mezinárodní asociace ESOMAR.

Výsledky anketního šetření spokojenosti obyvatel města budou zapracovány do analytické části nové strategie rozvoje města, poté se k těmto bude moct veřejnost vyjádřit.