"Vyžaduje to hlubokou diskusi o celé filozofii sdílených daní, o tom jaký by měl být koš, kolik by mělo být sdílených daní, jedna a nebo více, zda portfolio sdílených daní se má rozšiřovat nebo zužovat. Jsou dobré důvody pro jednu i druhou cestu. Dříve než by se měl takový zákon psát v legislativní formě, tak je potřeba zpracovat jeho věcný návrh tak, abychom se ve věcné diskusi rozhodli vůbec kudy jít," podotkl Kalousek.

Kalousek dnes přijel do Prusinovic, aby seznámil představitele samospráv s návrhem novely zákona o rozpočtovém určení daní. Akce se zúčastnila téměř stovka starostů a místostarostů obcí i větších měst ve Zlínském kraji. Starostové míní, že současný způsob přerozdělování daní malé obce diskriminuje.

Oslovení starostové se shodli na tom, že do systému sdílených daní by měla patřit i spotřební daň. Podle Kalouska by tak ale nevydělal nikdo. "Dynamika růstu spotřební daně už není taková a zvyšovat se už ani nebude. Zavedení spotřební daně do systému přerozdělování daní by bylo spíše ztrátové pro všechny strany," vysvětlil ministr.

Představitelé samospráv jsou s navrhovanou novelou spokojeni, mnohem více si ale slibují od plánovaného zcela nového zákona o rozpočtovém určení daní. "Pro nás je důležité, že nám pan ministr slíbil účast v pracovních skupinách a na veškerých jednáních, která se budou sestavování nového zákona týkat," řekl starosta Osvětiman na Uherskohradišťsku Josef Bartoněk.

Nový zákon by měl být podle starostů především systémový, každá samospráva by měla dostat peníze podle toho, co pro občany dělá. "Například Praha má metro, dělá i mnohem více kulturních akcí pro občany, tak ať tam více peníz klidně jde, ale odůvodněně. A ne tak, aby byl určený koeficient, jehož výši nedokáže nikdo pořádně ani vysvětlit," vysvětlil starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík.

Zákon by měl například zvýhodňovat i ty obce a města, jež jsou ve vyšší nadmořské výšce. "Takové celky mají například rozhodně větší výdaje na zimní údržbu než obce v údolí," uvedl příklad Kalousek.

Stát nyní rozděluje vybrané daně mezi obce podle počtu obyvatel. Čím větší sídlo, tím větší obnos získá na obyvatele. Koeficient, podle kterého se odvozuje podíl na výnosech daní, je pro malé obce do 100 obyvatel 0,4213, pro malá města 0,5881, pro města typu Plzně pak 1,7 a Praha má koeficient 2,7. Stát při rozdělování výnosů z daní nezohledňuje například velikost katastrů. Malé obce se přitom v přepočtu na obyvatele starají o mnohonásobně větší území, než jaké připadá na obyvatele velkých měst.

Novela by měla daňové příjmy malých obcí posílit na úkor čtyř největších měst. Ta by přišla přišla celkem o 3,3 miliardy korun. Zbylé obce a města by si naopak polepšily o 5,8 miliardy korun. Ministr financí vládě tento návrh předloží současně s variantou, která s tak výrazným nárůstem obecních rozpočtů nepočítá.

Ministerstvo financí chce zmenšit počet pásem, ve kterých rozděluje obcím daně podle počtu obyvatel, ze současných 14 na čtyři, a tím posílit prostředky pro nejmenší obce z pohledu jejich inkasa na hlavu. Nejmenší obce nárokují dnes řádově 4500 korun na hlavu, v případě, že novelu vláda schválí to bude dvojnásobek.

Petr Gazdík, starosta obce Suchá Loz, která podala na stát stížnost kvůli diskriminaci malých obcí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, považuje "malou" novelu za dočasné řešení. Přesto ji považuje za krok správným směrem a obec žalobu na stát podle něj stáhne. O stáhnutí žaloby bude v pátek v podvečer jednat zastupitelstvo obce.