Mají nynější nájemníci důvod k obavám? To teprve ukáže čas.

K Arcibiskupství olomouckému, jednotlivým farnostem a k dalším subjektům, které jsou arcibiskupství podřízeny (nadace, fondy a kapituly), se podle předběžného seznamu váže ve Zlínském kraji dohromady zhruba 14 120 hektarů takzvaného historického majetku, který je předmětem jednání o restitucích.

Z naprosté většiny jde o zemědělskou půdu a lesy.

„V okrese Zlín se jedná o zhruba 1320 hektarů, z toho lesy činí 1200, zemědělská půda 120. Nejvíce lesních pozemků je v okolí Halenkovic a Žlutavy, nejvíce zemědělské půdy zase u Mysločovic," přiblížil pro Deník mluvčí Arcibikupství olomouckého Jiří Gračka.

Podle něj církev může o svůj majetek zažádat od ledna u Pozemkového fondu České republiky. „Nutné je ovšem dodat, že jde o historický majetek. Předmětem skutečné restituce bude z celkového objemu jen asi polovina, za zbytek má být vyplácena finanční náhrada. Jaký je tento podíl u konkrétních farností a subjektů, však nyní není možné stanovit. Celý seznam se v současnosti dále upřesňuje a doplňuje ve spolupráci s farnostmi a dalšími subjekty," dodává Gračka.

Schválené církevní restituce tak už například připravily o spánek některé obyvatele Žlutavy. Lesní pozemky v jejím okolí totiž v minulosti tvořily nemalou položku církevního majetku. „Vyjadřovat se k tomu nechci, je to citlivá věc. Máme tu hájenky a také kamenolom. Nevím, o které lokality se přesně jedná, s navrácením souhlasím, ale vyjadřovat se k tomu opravdu nechci," zopakoval žlutavský starosta Stanislav Kolář a Deník odkázal na místostarostu obce Petra Mišurce.

Ten je zároveň i prokuristou společnosti Kamenolom Žlutava, která se zabývá těžbou, úpravou a prodejem lomového kamene.

„Jsem přesvědčený o tom, že církev převezme svůj majetek v takové podobě, v jaké teď je. Na jednu stranu máme obavy, na druhou stranu to ale není nic světoborného. I s církví se dá domluvit, a byť nevíme, co nás čeká, určitě budeme i nadále fungovat," věří Mišurec.

Sedmimístnou částku za nájem platí nyní firma společnosti Lesy ČR.

„V podstatě těžební práva a povolení jsou na nás. Otázka je, jaké podmínky pro nás vytvoří církev. Potřebné papíry převezme od lesů a my věříme, že ten nájem jí budeme plus minus platit stejný," dodává Mišurec.

Z farností se největší historické nároky vážou k Malenovicím, Mysločovicím, Slavičínu, Valašským Kloboukům a Újezdu u Valašských Klobouk, v naprosté většině se jedná o zemědělskou půdu. „Záleží na centrále, jak to s nabytým staronovým majetkem bude dál," říká farář slavičínské farnosti Miroslav Strnad.

„Určitě požádáme o navrácení pozemků, ať už je to les, louka či půda. Je to správné, že nám majetek bude vrácen. Už teď vlastníme louku, kterou pronajímáme pastevcům, a ti nám platí nájem. To samé bych viděl na dalších pozemcích, pokud se prokáže, že jsou opravdu naše. S nájemníky uzavřeme smlouvu, byť se třeba bude jednat o soukromého zemědělce," ujišťuje zase kněz valašskokloboucké farnosti Karel Janíček.

Také ředitelka Okresní agrární komory Zlín Jana Brázdilová věří, že v zájmu farností nebude na pozemcích pracovat, ale pronajímat je i nadále nynějším nájemcům.

„V řadě farností to tak už funguje. Nájem jim slouží pro chod a zabezpečení farnosti. Myslím, že vše zůstane při starém, nevěřím totiž tomu, že by farnosti polnosti obhospodařovaly a vedly na nich zemědělskou činnost," míní Brázdilová.

Podle mluvčího Arcibiskupství olomouckého Jiřího Gračky je ale předčasné hovořit o tom, o který majetek a zda vůbec církev požádá. „Každému se ale budeme snažit vyjít vstříc," doplňuje mluvčí. (jk)