„Dorazilo k nám osm folklorních souborů. Dva z nich jsou vysloveně domácí, další pak přijely z Moravy, Slovenska a dostavil se i jeden muzikant z Rakouska,“ odhalil starosta Kašavy Josef Jarcovják.

Kromě poslechu muziky si návštěvníci mohli také na malém jarmarku zakoupit řemeslné výrobky z okolí nebo zdarma ochutnat původní krajové speciality.

Na slavnosti si však cestu našlo jen několik desítek lidí. „Bohužel, chodí jich málo. Ze strany místních žádný velký zájem neregistrujeme, což mne samozřejmě mrzí. Konkurence nejrůznějších akcí je dnes prostě velká. I přesto jsme ale odhodláni tuhle krásnou tradici udržet. Snad to jednou příští generace ocení,“ doufá starosta.

Ten také zavzpomínal na dobu, kdy ještě muzikanti obcházeli při svátcích vesnici. „Pod dnešní Slušovickou přehradou bývaly dva mlýny a rodiny, které v nich žily, se věnovaly muzice. Jejich členové pak třeba na Josefa nebo Františka chodili dědinou a oslavencům vždy zahráli. Pro obec to v době, kdy ještě nebyla televize a další vymoženosti, byla obrovská kulturní záležitost,“ zapátral v paměti Jarcovják. Jedinou odměnou za zahrání pak prý muzikantům byla štamprle slivovice.

Kašavské slavnosti si v sobotu nenechal ujít Ivo Marušák, který na ně se svou přítelkyní dorazil až z Otrokovic. „Jsme tu poprvé. Máme moc rádi folklor a navíc nás na slavnosti pozval sám pan starosta, takže jsme nemohli odmítnout. Moc se nám tu líbí, jak muzika, tak i stánky s valašskými výrobky. Dokonce jsme už vymámili i recept na místní pečivo,“ pochvaloval si Marušák s tím, že je rozhodně na co se dívat. „Navíc zde panuje příjemná domácká atmosféra,“ vyzdvihl.

To Jarmila Vajďáková z Vizovic nebyla na akci žádným nováčkem. „Už jsem tu počtvrté. Vždycky jsem sem jezdila výhradně za muzikou, ale letos tu mám i stánek, v němž prodávám drátovanou keramiku, sklo nebo proutěné košíčky,“ vyjmenovala seniorka s tím, že její bratr hraje v cimbálové muzice, takže má k folkloru blízký vztah.