Ve Zlínském kraji se pod drobnohledem z celkových 305 obcí ocitlo 303. Rizikově hospodaří podle ministerstva hned 60 z nich. Konkrétní názvy obcí však zástupci ministerstva neprozradili.

„Zveřejňujeme jen jména obcí s vysokým stupněm rizika platební neschopnosti. Za takovou v rámci Zlínského kraje žádnou nepovažujeme,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Největší obtíže podle údajů ministerstva financí mají menší obce s 200 až 1000 obyvateli.

V celkovém výčtu scházejí dvě obce, Podkopná Lhota a Ostrata, které včas nepředaly svou řádnou účetní uzávěrku.

Statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš (ODS) však bere výsledky s rezervou.

„Je třeba si uvědomit, že ta čísla platí k určitému datu, konkrétně k 31. prosinci 2010. Není psáno, že obce jsou na tom obdobně i dnes,“ naznačil.

Pozor na závazky

Rozhodně však není příznivcem rizikového hospodaření.

„Tento trend je zarážející. Neměli bychom jej podporovat. Zastupitelé obcí by měli být opatrní a ne jen počítat s tím, že za ně bude někdo tahat horké kaštany z ohně,“ varoval s tím, že se obce často zadlužují a poté mají problém dostát svým závazkům.

Malé obce mají oproti velkým městům vždy nevýhodu. Pokud připravují projekty z evropských peněz, vždy si musí brát překlenovací úvěry, než se dočkají slíbených dotací.

Například starosta Ostraty Karel Krátký vysvětlil, proč jeho obec ve výčtu ministerstva schází.

„Na přelomu roku u nás došlo ke změně účetní a nová pracovnice to opomněla. Během čtrnácti dní jsme vše napravili. Rozhodně to není signál toho, že bychom hospodařili špatně,“ dodal. Zároveň připustil, že malé obce doslova látají rozpočty, jak se dá.

„Daří se nám hospodařit dobře. Rozhodně nepatříme mezi obce, které mají problémy, ale peněz by mohlo být určitě více. Větší možnosti mají přece jen velké obce,“ konstatoval.