A porota to neměla vůbec jednoduché. Musela totiž vybrat tu nejlepší z dvaadevadesáti přihlášených trnkových pálenek a z dalších sedmadvaceti ovocných.

Už od konce února se na místním obecním úřadě postupně scházely soutěžní vzorky. A takřka čtyřicet degustátorů pak mělo co dělat. Muselo totiž obodovat dvaadevadesát vzorků trnkové slivovice.

„Kromě ní se soutěží i v kategorii ovocných pálenek z pecek a jader. V té první, kde se řadí například meruňkovice, bylo patnáct vzorků a v druhé dvanáct. Tam byl například i malinovice,“ přiblížil starosta Halenkovic Jaromír Blažek.

Z každé kategorie pak vzešel vítěz, který byl vyhlášený až v sobotu. Ten, který má nejlepší trnkovou slivovici, si pak odnáší putovní pohár. Ale i to má svůj háček.

„Nepsaným pravidlem je, že pohár nesmí opustit katastr Halenkovic. Takže to znamená, že pokud by vyhrál přespolní, tak automaticky spadne na druhé místo, což už se jednou stalo. Mít ten pohár, to je pro místní prostě hrdost,“ vysvětlil ještě starosta obce. Letos se štěstí usmálo skutečně na místního. Nejlepší trnkovou pálenku měl František Gabryš. Ta jeho pálenka pak nakonec skončila v trezoru, kde se archivují všechny vítězné vzorky.

Návštěvníci ještě před vyhlášením mohli sami ochutnat všechny vzorky, od těch nejslabších až po ten vítězný. A sami zhodnotit, jestli je vítězný vzorek skutečně ten nejlepší.

„Dobrá slivovice musí být lahodná, klouzat a být prostě sympatická,“ pousmál se šibalsky Ladislav Stuchlík. A kdo má hodně zkušený jazyk, tak pozná v pálence i sebemenší chybku. „Musím říct, že v některých cítím peckovinu. A to jsem chutnal i ty, které jsou na předních příčkách,“ poznamenal Roman Šubík.

A jaký je recept na to, jak vypít co nejvíc a přitom vydržet? „No zapíjet vodou nebo zajídat. Ale když je fakt dobrá slivovice, tak to holt někdy ani nejde. Ona tam pak prostě klouže sama,“ zasmál se ještě Ladislav Stuchlík. Součástí večera byla i dražba všech nejlepších vzorků.