Marie Zelená, módní návrhářka původem z Ostrožské Nové Vsi

Marie Zelená, módní návrhářka původem z Ostrožské Nové VsiSituace je nelehká, ale na druhé straně jakoby otevírá oči a mysl. Máme obavy o zdraví i o práci. Ale co když se planeta potřebovala zotavit? Četla jsem, že v Benátkách teď plavou ryby, v kanálech je čistá voda. Na mnoha místech světa je lepší ovzduší, protože se zavřelo mnoho továren. Také kolem sebe vidím, že většina lidí pochopila, že je to teď na nás. Kdo umíme šít, šijeme roušky. Mladí pomáhají starým lidem nakoupit a postarat se o ně. Tolik obětavých lékařů, prodavačů, policistů, řidičů a dalších profesí se nezavřelo doma a vystavilo se nemoci čelem, aby sloužili ostatním. Ukázalo se, že jsme země, která stojí při sobě. Věřím, že se virus zastaví, a že je to jen varování, abychom se uměli zastavit i my.

Jestli se bude rodit více dětí? Je na každém, jak naloží s volným časem. Možná si teď mnoho manželů či partnerů k sobě bude blíže.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Jan Vorba, ředitel ZŠ UNESCO Uherské Hradiště

Jan Vorba, ředitel ZŠ UNESCO Uherské HradištěDoufám, že se především změní pohled některých lidí na potřebu řídit se vydanými nařízeními a doporučeními. Určitě bychom si také měli více vážit všech lékařů, sestřiček a mnoha dalších obětavých dobrovolníků, kteří se snaží nezištně pomáhat, kde je třeba. Naši učitelé například kromě distanční výuky hlídají děti pracovníků IZS nebo šijí tolik potřebné roušky pro zdravotnická zařízení.

Zda se bude rodit více dětí? Myslím si, že se máme rádi a že náš národ určitě nevyhyne. (smích)

Alena Bartošíková, publicistka a spisovatelka z Uherského Brodu

Alena Bartošíková, publicistka a spisovatelka z Uherského BroduPandemie ovlivní život na celém světě. Zasáhne všechna odvětví lidské činnosti. Určitě budeme chudobnější, než dosud. Na procházkách v lese potkávám mladé i starší lidi. Váží si toho, co máme zdarma - čerstvý vzduch, probouzející se přírodu, zpěv ptáků. Nevím, jestli si to stejně uvědomovali už dřív. Mám pocit, že to brali jako samozřejmost. Až dosud jsem si myslela, že není možné, aby hrozil novodobý "mor". Vidíte, přišel v podobě koronaviru. Podle mne tato kauza lidi přiměje, aby byli skromnější, ohleduplnější, neplýtvali potravinami a vodou. Jak je vidět, v těžkých chvílích spojuje solidarita. Lidé šijí roušky, dovážejí jídlo, pomáhají nakupovat, zdravotníci dělají, co můžou. Ale jsou bohužel i tací, kteří se snaží z "kauzy" vytřískat co nejvíc peněz.

Jsem optimistka a myslím, že se bude rodit stejně. Děti se rodily i za těžších podmínek, třeba za války.

Robert Erhart, kastelán kroměřížského zámku

Robert Erhart, kastelán kroměřížského zámkuZe současné pandemie se poučí vyspělé země, rozvojové nikoliv. Lidé by mohli být v budoucnu daleko více opatrní a v následujících měsících bude také utlumen cestovní ruch. O nějakém babyboomu souvisejícím se současnou karanténou, myslím, nemůže být řeč. Lidé se bojí. Naopak by se mohlo rodit dětí méně.

Jitka Zezulová, ředitelka Státního okresního archivu v Kroměříži

Jitka Zezulová, ředitelka Státního okresního archivu v KroměřížiSvět se poučí, ale s největší pravděpodobností postupně zapomene. Historicky se vždy lidstvo poučilo. Třeba se lidé zamyslí a v budoucnu budou více rozvážní. Babyboom nehrozí. Lidé mají jiné starosti. Kromě obav o své zdraví ještě řeší ekonomické problémy. Na druhou stranu se říká, že bude více rozvodů, protože nejsme zvyklí na společné soužití.

Standa Hložek, zpěvák a umělec z Hulína

Standa Hložek, zpěvák a umělec z HulínaJsem přesvědčen, že si z toho každý vyvodí nějaké důsledky. Lidé budou opatrnější na čistotu, desinfekční prostředky. O tom jsem přesvědčený. Snad to přejde co nejdřív, protože člověk je tvor společenský. Babyboom? I to se může stát. Navíc je před námi jaro. Na Vánoce pak bude veselo. Samozřejmě to musíme odlehčit.

Jozef Macko, přední český neonatolog ze Zlína

Jozef Macko, přední český neonatolog ze ZlínaPro všechny je to nová situace. Nemocnice i zdravotníci dělají vše proto, aby ji zvládli. Protože stále existuje v této oblasti řada neznámých faktorů, formulují se obtížně optimální postupy. Poznatky a data se mění prakticky denně. Myslím si, že koronavirus už život v ČR i dalších zemích změnil. Je jen otázkou, na jak dlouhou dobu. Nevíme, jak dlouho budeme fungovat ve stávajícím režimu. Nemocnice se snaží přizpůsobit situaci mimo jiné tím, že jednotlivá oddělení tvoří týmy zdravotníků, které se vzájemně nesetkávají a minimalizují tím riziko kolapsu provozu daného úseku. Pokud bude jedem tým v karanténě, nastoupí tým další. Omezuje se plánovaná, odložitelná péče. Nemocnice obecně pociťují především nedostatek ochranných pomůcek a snaží se všemi možnými způsoby je získat. Apelujeme na občany, potenciální pacienty, aby respektovali veškerá doporučení. Byť s vědomím, že to omezí jejich každodenní život.

 

Kateřina Pivoňková, oblastní ředitelka Naděje

Kateřina Pivoňková, oblastní ředitelka NadějeJe v mé povaze i v povaze mé práce vidět v lidech to lepší. Takže: vědci, chytré hlavy, zodpovědné firmy a filantropové společně najdou nejen nové léky, ale i účinné způsoby prevence proti podobným epidemiím. Mnoho lidí pochopí, že pomáhající profese (zdravotnictví a sociální služby) jsou podstatným základem společnosti, na který se v době krize chceme spolehnout. Vlády států začnou mohutně chránit životní prostředí. Všichni vidíme, jak se planeta díky naší karanténě konečně může „nadechnout“. Současná krize nás ohromně poučuje o tom, že každé drobné jednání jednotlivého člověka dopadá na celek - v podstatě může měnit svět.

Milan Kladníček, ředitel Městské policie ve Zlíně

Milan Kladníček, ředitel Městské policie ve ZlíněS racionálním úsudkem se domnívám, že vše záleží na délce trvání „aktuálního“ stavu. Netroufnu si odhadnout dopady při současném uzemnění ekonomiky. Pokud ovšem bude trvat déle (v řádu týdnů či měsíců), může být mnoho věcí jinak, než jsme byli po desetiletí zvyklí.

Z hlediska globální společnosti se musíme naučit pružněji reagovat na jakékoliv anomálie civilizačních problémů. Tady platí dvakrát, že kdo je připraven, nemusí být překvapen. Z pohledu člověka a přírody bychom se měli poučit z našich chyb minulých a současných, které mohou významně ovlivnit chod věcí budoucích. Bude se také muset změnit pohled na jiný typ hrozby ve společnosti a to na úrovni zákonů, postupů, či strategických zásob ochrany IZS a občanů. Na tuto úvahu bude ale čas, až vše společně zvládneme!

Dan Žárský, ředitel Diakonie ČCE Vsetín

Dan Žárský, ředitel Diakonie ČCE VsetínVěřím, že zjištěním, že důležitější než Jysk, Kika, Planeo, Sportisimo aj. jsou fungující sociální služby, se zvýší prestiž i ohodnocení všech pracovníků v sociálních službách, ale také důraz na hlubší hodnoty života člověka. Očekávám, že podobné situace se budou opakovat častěji. Budeme muset přijmout, že ne vše je v naší moci zvládnout, byť připraveni můžeme být výrazně lépe než tentokrát.

Jestli se bude rodit více dětí? Já vždy hlasuji pro více rodících se dětí!

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě Rožnov p. R.

Ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich OndrušVěřím, že krize přejde. Úvahy, co se změní, až odezní, jsou zatím předčasné. Odborníci předpokládají, že to celé může trvat ještě několik měsíců. To horší, pravděpodobně teprve přijde. Co se ukazuje už teď, je křehká stabilita společnosti; panuje strach, je ohrožená ekonomika. Ukazuje se i to, že lidé se stále umí semknout. Když se situace dobře vysvětlí, najde se spousta lidí schopných nezištně pomáhat.

Snad si více uvědomíme, že vše co máme, není vůbec samozřejmost. Že bude více nasloucháno realismu a zdravému rozumu. Zamyslet bychom se měli nad větší potravinovou soběstačností, nad tím, že není dobré pěstovat plodiny na biopaliva a nad tím, že obrovské množství věcí dovážíme z jihovýchodní Asie.

Nechci spekulovat, co všechno může přijít. Dějiny ale nekončí a buďme si jistí, že přijdou další krize a musíme se prostě připravovat – ať už se jedná o zásoby zdravotnického materiálu, dostatek lůžek v nemocnicích nebo o přípravu lidí.

Dětí je málo. Jestli jich přibude, tak to bude jenom dobře.

Marta Santovjáková Gerlíková, režisérka a zpěvačka z Jarcové

Marta Santovjáková Gerlíková, režisérka a zpěvačka z JarcovéNěkde jsem četla, že tato nemoc bude historickým milníkem a současné i budoucí generace budou používat termín doba „před“ a „po“ koronavirová. Je to velké téma nejenom pro následující týdny, ale také měsíce, roky… Občané i politici začnou nově a jinak přemýšlet, jak zajistit naši bezpečnost na hranicích i uvnitř státu, bezpečnost potravinovou, energetickou, epidemiologickou, v oblasti uchování a přenosu dat. Hlavně si všichni uvědomíme a „přenastavíme“, co je důležité, co má řešit rodina, škola, obec, stát, V4, EU, NATO. Je to také příležitost pro občany vidět, kdo z politiků a veřejně známých osob se v krizi jak zachoval, jak se k nám zachovaly některé sousední státy, EU apod. Chci moc poděkovat všem spoluobčanům, kteří pro nás nyní zajišťují nezbytný chod státu. Mám k nim hlubokou úctu. Věřím, že tuto těžkou dobu společně brzy překonáme a bude více příležitosti k úsměvu a zábavě.

Zda bude více dětí? Doufám, že ano. Máme teď mimořádnou příležitost se na tuto oblast života koncentrovat.

Karel Kostka, pedagog, spisovatel a výtvarník ze Vsetína

Karel Kostka, pedagog, spisovatel a výtvarník ze VsetínaPandemie koronaviru v dlouhodobějším horizontu přibrzdí lidskou pýchu. Připomene, že blahobyt má vratké nohy. Způsobí, že na několik let si lidé budou blíž. A trochu napoví, kdo je jaký člověk. Krátkodoběji upevní rodinné vazby, protože část společnosti přibrzdila vysoké pracovní tempo a je přinucena vzájemně se v rodinách mnohem více sdílet. Prostě v karanténě spolu lidé stráví neobvyklé penzum času. U některých rodin to ovšem způsobí rozpad vztahů. No a pro ty, kteří jsou v první frontové linii, se pracovní tempo vystupňuje na samou hranici možného. Každopádně se dosavadní společenské a pracovní algoritmy dostanou do zcela jiné podoby, než jsme byli desetiletí zvyklí. A s tím se budou mnozí vyrovnávat jen obtížně.

Daniel Divínová, ředitelka Masarykovy veřejné knihovny Vsetín

Daniel Divínová, ředitelka Masarykovy veřejné knihovny VsetínAsi nikdo z nás nečekal, jakou rychlostí se může změnit naše poměrně poklidné a spokojené bytí. Pokud bych se nezabývala globálními dopady, ale vztáhla to pouze na mé rodné Valašsko, pak musím konstatovat, že jsem velmi překvapená tím obrovským občanským vzepětím, které po prvotním záchvatu paniky a všeobjímajícího strachu nastalo. Valaši jsou sice národem přímým a přátelským, ale také velmi hrdým a historicky poměrně rebelujícím. Takže jsem skoro s údivem sledovala vlnu domovního šití roušek, výborně organizovanou donášku potravin seniorům, organizaci předávání informací všemi možnými způsoby, rozšíření nabídky on-line služeb jakéhokoli druhu, vynalézavý způsob elektronické výuky. Ano, myslím, že už nic nebude jako v době “před koronavirem”. Ale na všem zlém, je vždy i něco dobrého. Lidé začali mobilizovat dobro ve svých nitrech, řadě z nás tato tenzní doba umožnila přece jen zpomalit a přemýšlet nad skutečnými hodnotami, nad hodnotou lidského života, nad funkčností rodin, nad skutečným přátelstvím, nad budoucností našich dětí. Pomalu se vracíme sami k sobě.

Ale nejsem zase úplně takovým optimistou, protože jsem přesvědčená, že tato pandemie není skutečně do budoucna ojedinělým ohrožujícím faktorem pro lidstvo. A bytostně pocítíme dopad – pevně věřím, že v dohledné době zvládnuté – této reálně probíhající pandemie. Nejen v neoddiskutovatelném propadu celosvětové ekonomiky. Obávám se o letošní úrodu a s tím rostoucích cen potravin. Na druhou stranu, má to i svá pozitiva – kdy naposledy jsme zaznamenali zlepšení životního prostředí, především díky dramatickému snížení vypouštěných dusíkatých oxidů?

Jestli bude více dětí? Tato myšlenka snad musí napadnout každého, neboť není lepšího uvolnění, než aktivita tohoto druhu. Nicméně jak tak sleduji výrazně zodpovědné chování především mladé generace, která vzala naprosto za své ochranu všeho možného a desinfekci i toho nemožného, trochu se obávám, že neporoste naše populační křivka o mnoho rychleji, než dosud.

Koronavirus v Česku