Myslivci rozmisťují klece napříč nákazovou zónou, jedna z nich je už od minulého týdne u Hvozdné, další tři jsou připraveny k instalaci. Rozměr klece je 2 x 3 metry a 1,6 metru na výšku.

„Takto velká je proto, aby v ní prase nemělo pocit stísněnosti, že zalezlo do nějakého malého boxu. Z dřívějších zkušeností se nám jich povedlo do klece chytit dvanáct najednou," informoval Luboš Hájek, který vyvinul odchytová zařízení pro černou zvěř na Zlínsku.

Divočáci svou silou či při postrkování se posunou zarážku. Při jejím otočení o 90 stupňů se klec z jedné strany otevřená uzavře. Žádná jiná zvěř by zarážku svou hmotností postrčit neměla. 

Žádná jiná zvěř by se svou hmotností zarážku neměla postrčit. Jedna klec přijde na 42 tisíc korun, na dalších 8 tisíc korun pak fotopast, která bude umístěna poblíž. Ta myslivci posílá snímek o tom, jak situace v kleci vypadá. 

Trávit divočáky? Hejtman to projedná s veterinou  

Trávení divočáků. Tuto možnost nově nevylučuje hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek v souvislosti s dalšími novými opatřeními v zamořené zóně kvůli africkému moru prasat na Zlínsku. Vyjednávat o tom chce se Státní veterinární správou a dalšími odborníky. 

„Odchytová zařízení jsou jedna věc, ale zjišťujeme, zda je možné divočáky trávit, a za jakých okolností a podmínek. Není to tak jednoduché. Nejen s ohledem na bezpečnost lidí, kteří by v zamořené zóně neměli co dělat, ale hlavně kvůli ostatním zvířatům a zátěži životního prostředí. Tuto možnost budeme teprve zkoumat,“ informoval hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Nové opatření zvažuje proto, že křivka uhynulých prasat už nejde tak nahoru jako na začátku. 

„Když se tu africký mor prasat objevil, tak byl úhyn prasat větší, teď už není tak strmý, což nás mrzí. Nevylučujeme proto další nová opatření,“ vysvětlil. 

Možnost trávení se však příliš nelíbí Zdeňkovi Hluštíkovi, předsedovi zlínského okresního mysliveckého spolku.

„Je to diskutované téma, ale má jeden velký háček. Náš zákon to zakazuje. Možná by to nynější výjimečná situace nějak ospravedlnila a zákonodárci by to dali do pořádku,“ uvažuje předseda.

Jakmile se ale podle Zdeňka Hluštíka začnou trávit divoká prasata, je to riziko pro další zvěř.

„Chápu, že se všichni chceme nákazy co nejdříve zbavit, ale toto se mi moc nelíbí,“ konstatoval předseda. 

Zda vejdou nějaká nová opatření v platnost, bude možná jasné už ve středu.

„V ten den máme totiž další pravidelné jednání ohledně šíření nákazy,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. 

Některým myslivcům se pak nelíbí, že v zamořené oblasti nesmí divoká prasat střílet. Jejich odlov by tak byl radikálnější než za pomoci například odchytových klecí. Toto tvrzení ale hejtman Jiří Čunek odmítá.

„Odborník na slovo vzatý, který by tady měl už s morem zkušenosti, tu není žádný. Státní veterinární správa proto komunikuje s oblastmi, kde už mor měli. Nám nejbližší je asi Polsko či Litva. A právě tam, kde stříleli, se mor roznesl. V opačném případě se neroznesl,“ konstatoval. 

Kdyby podle něj měl mor jakýkoliv účinek na lidi či jiná zvířata, pak by určitě už dříve neváhal, aby v zamořené oblasti udělali například padesátikilometrový betonový plot. 

„Byl by jediným účinným opatřením proti šíření nákazy. Stálo by to ale velké peníze, desítky milionu korun. Proto volíme a snažíme se hledat méně drastické řešení mimo odchytové klece,“ dodal hejtman Čunek.