Majitel hřebčína, otrokovická společnost Sygnum, na snahy o kontaktování nereaguje. K věci se vyjádřila jeho bývalá ředitelka Margita Balaštíková.

„Domnívám se, že důvod konce hřebčína je finanční. Chov koní není tak rentabilní jako výstavba bytů či rozprodej pozemků,“ vyjádřila se Balaštíková, která vedla hřebčín v letech 2006 až 2013 a nyní je poslankyní (ANO).

Chov se podle ní utlumoval a soukromí majitelé se nezaměřili na rozvoj ani investici do historických budov.

Starosta Napajedel Robert Podlas od pátku 17. února odpovídá na dotazy koňáků z celé republiky. Město přitom žádné oficiální stanovisko o ukončení chovu koní nemá.

Hřebčín v  Napajedlech v dobách své slávy.
Mezi koňáky se o konci hřebčína v Napajedlech spekulovalo už rok

„Jestli to tak je, tak mě to samozřejmě mrzí,“ říká starosta a dodává, že majitelé hřebčína v tomto ani jiném směru nekomunikují: „Se všemi místními firmami jsme se po volbách potkali a navázali osobní kontakt. S hřebčínem se to nestalo.“

Na možnost zániku slavného hřebčína již dříve upozorňoval Deník veterinář a exstarosta Napajedel Antonín Černocký.

„Nebude tam ani kopyto,“ uvedl už v roce 2019 Černocký.

Změna územního plánu

Na sociálních sítích i mezi obyvateli se spekuluje, že za vším stojí pozemky v hřebčíně.

Už v roce 2020 představili majitelé záměr postavit nízkopodlažní bytové domy. Žádali město o změnu územního plánu v lokalitě Výběhy.

Zemědělská a lesnická plocha se měla stát pozemkem k výstavbě domů. Majitelka společnosti Sygnum Miroslava Kotačková tehdy na zastupitelstvu zdůvodnila žádost tím, že chov koní je ztrátový.

Ke změně územního plánu zatím nedošlo. A jak říká starosta Podlas, nepředpokládá, že by se tak mělo v blízké budoucnosti stát.

Otrokovice, městský úřad. Ilustrační foto
Nejlepší místo pro život ve Zlínském kraji jsou Otrokovice

„V této chvíli ctíme předchozí stanovisko zastupitelů a nehodláme jej měnit. Pokud bychom se měli vrátit k jednaní o změně územního plánu, potřebovali bychom partnera na druhé straně stolu. A ten chybí, protože majitelé hřebčína s námi nekomunikují,“ dodává Podlas.

Prvotní problém vidí Margita Balaštíková už v privatizaci hřebčína v roce 1992.

„Stát neměl privatizaci dovolit. Hřebčín byl jeho rodinné stříbro a kulturní deviza, kterou si měl ponechat a dál provozovat,“ míní.

Svatba, ilustrační snímek.
O svatbu v Luhačovicích páry stojí, loni si jich tam řeklo ano přes sedmdesát

Nemyslí si, že by situace byla bezvýchodná.

„Chov koňů a hřebčín by se daly znovu obnovit. Musel by se toho chopit člověk nebo skupina, která má srdce koňáka a dostatek finančních prostředků. Jinak se totiž koně chovat nedají,“ uzavírá Margita Balaštíková.

Hřebčín v Napajedlech vznikl v roce 1886 zásluhou Aristida Baltazziho. Dlouhá léta byl nejúspěšnějším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice.

V roce 1992 byl státní podnik privatizován, vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla.