Právě tam se uskutečnila konference Baťův odkaz Evropě. Pořádala ji Univerzita T. Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky společně s Nadací Tomáše Bati. Do Zlína přijelo několik stovek hostů a návštěvníků. Organizátoři pozvali také padesát osobností z firemního, akademického a veřejného života. Ti se účastnili moderovaných diskusí, plenárního zasedání a diskuzí v sedmi sekcích.

Všichni se mohli inspirovat filozofií baťovských principů, aktivně se zapojovat do diskusí a sdílet své zkušenosti. Organizátoři nezapomněli v programu ani na Baťův odkaz po strategický rozvoj města a kraje.

„Řešíme strategii Zlína pro budoucnost. Vracíme opět k tomu, co zde bylo za rodiny Baťů. A tím je kladený důraz na vzdělání, bydlení a kreativní průmysl,“ uvedl k tomu jeden z pozvaných hostů, primátor Zlína Jiří Korec.

Celou konferencí rezonovalo téma Lidé. A právě lidé, na které Baťa kladl důraz, versus stroje, které v budoucnosti obuvnického průmyslu jejich ruce nahradí, byly tématem diskuze mezi odborníky.

„Není rozdíl mezi davem a lidmi, ale vždy záleží na vůdcích, a Baťa jich dokázal vychovat hodně. Baťa nejdříve udělal lidi pak postavil firmu,“ uvedl Martin Horsák, současný finanční ředitel firmy Baťa Central Europe.

„V budoucnosti budou boty vyrábět určitě stroje. Ale budou to boty módní, hezké a zdravé. Lze očekávat že nastane rozvoj obuvnického průmyslu, kdy zájem o individuální obuv narůstá. Lidé budou chtít nejen módní, ale i zdravou obuv,“ vyjádřil se také bývalý rektor UTB a světově uznávaný vědec Petr Sáha.

Podle předsedy představenstva a generálního ředitele Slováckých strojíren Jiřího Rosenfelda, jsou lidské zdroje nesmírně důležité.

„Česká republika postavila svou existenci na dovednosti lidí. Záleží tak, co zde lidé vytvoří. Co ale vytvoří, když v průběhu deseti let půjde do důchodu 1,6 milionů lidí a na jejich místa přijde 900 tisíc lidí? Které profese odejdou? Budou vůbec existovat výrobní fabriky? Bude v nich mít kdo dělat? “ ptal se Jiří Rosenfeld.

„Neznám jediného člověka, o kterém bych si myslel, že se má lépe než já,“ prozradil spoluzakladatel firmy M. L. Moran Václav Novák, kterého časopis Forbes zařadil mezi nejlepší světové krizové manažery. Podle něj je nejdůležitější cestou k úspěchu vlastní víra, postavená na naději, vlastní vize, pak strategie a nakonec cíl a prostředky.

„Pak se úspěchu nedá zabránit. Mým hřištěm je celý svět,“ prohlásil.

Libor Láznička, jednatel společnosti Continental Barum na konferenci prozradil, že si nechal ušít boty od ševce.

„Vytvarovat kopyto stroj neumí a chtěl jsem také podpořit řemeslo, aby se nevytratilo. A až ten čas na to řemeslo se vrátí, tak aby se našel někdo, kdo to umí,“ přál si Libor Láznička. Současně však připustil, že nedostatek lidí přinutí časem i v jejich podniku investování do snížení podílu lidské práce.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, vyzdvihl na fóru inspirativnost Tomášem Baťou pro přístup k zaměstnancům. Podle něj Baťa v době krize sice snížil mzdy zaměstnancům, ale zároveň jim snížil i životní náklady. „Velké osobnosti jsou inspirativní pro jakýkoliv okamžik a čas,“ naznačil Mojmír Hampl.

„Ve slově být nejlepší je pokora, protože to musíte dokázat, Být nejlepším a prvním, je mimořádný závazek,“ uvedl také zakladatel rádia Impuls Ivan Baťka.

Za organizátory konference, vyjádřil d jejím průběhem spokojenost děkan FaME David Tuček.

„Tato konference je úplně jiná. Jde nám o to, aby si posluchači i přednášející odnesli do svého podnikání a byznysu jak ty dobré zásady které vždycky budoval a vštěpoval Tomáš Baťa. Pokud bychom měli shrnout přínos k konference v jedné rovině, tak by to bylo určitě slovo inspirace. Pro životy lidí, podnikání,“ komentoval David Tuček.

V rámci konference Baťův odkaz Evropě se zároveň představilo i nové Centrum výzkumu obouvání, které vzniklo v dubnu. „Zájemci si mohli při této příležitosti v rámci doprovodného programu prohlédnout v koučovacích zónách například 3D tiskárnu, která je schopna vyrobit botu, ale i podešev a třeba i kopyto. Také si mohli nechat udělat simulaci ve 3D svých nohou,“ připomněla za Centrum výzkumu obouvání mluvčí Petra Svěráková.