Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kongresové centrum slaví rok

Zlín - /UVNITŘ ROZHOVOR/ Dnes je to přesně rok, co bylo ve Zlíně slavnostně otevřeno Kongresové centrum (KC). Stavba věhlasné architektky Evy Jiřičné, která rozdělila město na dva tábory, tehdy ožila tóny Filharmonie B. Martinů.

30.9.2011 3
SDÍLEJ:

Kongresové centrum ve Zlíně.Foto: DENÍK / Matej Slávik

Již v prvním roce se v ředitelském křesle vystřídali dva muži. Prvního šéfa Karla Adamíka nahradil v červenci Zdeněk Ševčík.

Psalo se 29. září 2010. Zatímco uvnitř Kongresového centra zazníval nadšený potlesk, v ulicích Zlína manifestovali odpůrci této stavby, většina členů Hnutí M.O.R. Za Morální Očistu Radnice.

Bývalá primátorka města Zlína Irena Ondrová, která za realizaci KC dlouho bojovala, tehdy snažení komentovala následovně: „Jsem přesvědčena, že návštěvníky večera rozhodně morová nálada neotrávila. Hnutí bych vůbec nevěnovala pozornost,“ prohlásila tehdy.

Loňské podzimní volby však naprosto změnily rozložení sil na radnici. Z opomíjeného hnutí M.O.R. se stal řadový člen vládnoucí koalice a dnes již bývalá primátorka se prakticky zřekla dalšího politického působení ve městě.

Kongresové centrum tak dnes spravují jeho největší kritici.

„Náš postoj zůstává stále stejný. Nevytýkali jsme stavbu jako takovou, ale to, že byla zadána bez architektonické soutěže. Bylo to politické rozhodnutí, kvůli němuž nebylo z čeho vybírat,“ zareagovala první náměstkyně zlínského primátora Eva Štauderová (M.O.R.). To, zda v dané lokalitě mělo stát namísto KC něco jiného a třeba levnějšího, je však podle ní věcí subjektivního názoru.

Kromě toho i nadále M.O.R. trvá na výtce, že za peníze, které šly z města na KC, mohlo být ve Zlíně učiněno více pro běžné občany. „Dnes to poznávám o to víc, když musím rozhodovat o tom, jestli se opraví ten či onen chodník a nakonec je moje rozhodování ve většině případů omezeno jen na ty nejhorší a havarijní. Protože na víc nejsou peníze,“ konstatovala Štauderová.

Avšak odpovědnosti, která nyní leží na jejich bedrech, se rozhodně nezříkají. „Snahou nás všech je využít KC, jak jen to bude možné. Chceme jej propagovat a přilákat díky němu do Zlína více návštěvníků. Hlavně proto, aby se KC zaplnilo a město nemuselo doplácet na jeho provoz. Narážíme však přitom na chybějící ubytovací kapacity a nedostatečné dopravní napojení Zlína,“ naznačila.

Žádná macecha

Její stranický kolega Bedřich Landsfeld (M.O.R.), který má na starosti ekonomiku města, Deníku přiblížil hospodaření nejrozporuplnější stavby ve Zlíně. „Celkově bylo z města do rozpočtu KC na tento kalendářní rok uvolněno zhruba 18 milionů korun. KC využívá této dotace v plné výši. Předpokládáme, že se výsledky hospodaření lišit nebudou, ale přesně to budeme vědět až na konci roku,“ osvětlil Landsfeld.

Jejich koaliční partner TOP 09-STAN nemá s centrem problém. „Máme realistický přístup. Nechceme se k němu chovat macešsky, ale chceme ho naplno využít,“ komentoval krátce druhý náměstek primátora Aleš Dufek.

Kongresové centrum si za svou roční existenci vysloužilo řadu obdivných ohlasů. To potvrdila také bývalá primátorka města Zlína Irena Ondrová. „Kdyby ho nebylo, tak sem nikdy nedostaneme tak prestižní akce, ať už dopravní konferenci či Magdalenu Koženou,“ pochvalovala si.

Zároveň připustila, že se na začátku přece jen obávala, jak tuto stavbu lidé přijmou. Přínos KC je však i přes řadu odpůrců podle ní nezpochybnitelný. „Jsem členkou správní rady zlínské filharmonie.

A z jejího úhlu pohledu je ta změna markantní. Zatímco v Domě umění chodilo průměrně na koncert kolem čtyř set lidí, do Kongresového centra si najde cestu nějakých šest set. Což je ve Zlíně takřka neuvěřitelná návštěva,“ těší Ondrovou. O budoucnost KC se podle svých slov nebojí.

Kromě toho vzpomněla i na jedinečný vztah architektky Jiřičné k této stavbě. „Když tu minulý týden byla, dokonce si všimla, že v KC nesvítí pár žárovek a hned se ptala, komu to má oznámit. Prostě to je takové její dítko,“ pousmála se.

Ředitel KUC Zdeněk Ševčík: Nemile mě překvapily faktury za energie

/ROZHOVOR/ V čele Kongresového centra Zlín stojí od července letošního roku Zdeněk Ševčík. I za tak krátkou dobu si stihl řízení kulturního tělesa dobře osahat a rok KC zhodnotil v rozhovoru pro Deník.

Ve funkci jste zatím poměrně krátkou dobu. Jaký podle vás byl první rok Kongresového centra?

Zkušební a rozjezdový. V roce 2010 se toho zas tolik neudálo a od začátku roku 2011 nabíhá využití Kongresového centra postupně do stavu, v jakém je dnes. S hlavním a současně dlouhodobým nájemcem Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín máme vztah v podstatě stabilizován a s ostatními krátkodobými nájemci uzavíráme smlouvy bez výrazných problémů. Druhá polovina 65. sezony po přestěhování filharmonie do nového sídla proběhla rovněž bez problémů a jsem přesvědčen, že akce pořádané ostatními nájemci obou sálů i foyer byly poměrně úspěšné.

Co říkáte týmu, který je v Kongresovém centru od začátku?

Tým se postupně doplňoval o další profese a nyní je již na úrovni, že dokáže zvládat všechny náročné úkoly na něj kladené. Je však nevelký (12 pracovníků včetně 2 uklízeček, ekonomky a mě), a tak je nutno pro některé činnosti najímat externí spolupracovníky, např. uvaděčky, ostrahu při akcích či techniky pro přípravu jeviště.

Je něco, co vás ve fungování Kongresového centra překvapilo?

Pozitivním překvapením bylo potvrzení špičkové akustiky velkého sálu, o níž jsem sice předtím slyšel či četl mnohé, ale při prvním srpnovém koncertu barokní hudby bylo vyznění sborů opravdu monumentální. Negativním překvapením pak jsou na první pohled poměrně vysoké částky na fakturách za dodávky elektrické energie, tepla, chladu a vody.

Přivedl jste si spolupracovníky?

Nikoli, já sám jsem ještě ve zkušební době. Po jejím uplynutí nic takového neplánuji.

Máte již nějakou vizi, kam by se mělo Kongresové centrum dále ubírat?

Do výběrového řízení jsem šel mj. jako výkonný manažer se zkušenostmi z mnoha činností. Každý vizionář by měl k sobě mít takové spolupracovníky, kteří dokážou jeho vize převést do reality, případně doporučit jejich korekce. Nejbližším cílem, nikoli však vizí, je navržení a uskutečnění takových kroků, které by Kongresové centrum otevřely pro více akcí regionálních zájemců, včetně výstav ve foyer.

Co podmínky EU, už se vám podařilo jejich úskalí nastudovat?

Podmínky EU stále studuji zejména v souvislosti se smlouvou u poskytnutí dotace na individuální projekt, v jehož rámci byla financována i stavba Kongresového centra. Poskytovatelem dotace není přímo EU, ale Regionální rada soudržnosti Střední Morava. S jejími pracovníky jsme my i další pracovníci Magistrátu města Zlína stále ve styku a společně řešíme dotazy spojené s ustanoveními zmíněné smlouvy.

Jaká největší lákadla připravuje KC pro své návštěvníky v dalším roce?

Kromě 66. a 67. sezony akcí Filharmonie Bohuslava Martinů bude největším lákadlem zřejmě opět Film Fest. Koncem září začne měsíční festival Harmonia Moraviae, v jehož průběhu v Kongresovém centru vystoupí jako sólisté Magdalena Kožená, Iva Bittová či Zuzana Lapčíková. Letos jsou ještě mj. naplánovány koncerty Richarda Müllera či vánoční koncert Čechomoru.

Co byste popřál Kongresovému centru do dalších let?

Po dobu udržitelnosti projektu, jež skončí nejdříve v roce 2016, splnit všechny ukazatele vyplývající ze smlouvy o dotaci. Kromě toho naplnit volné kapacity Kongresového centra tak, aby jeho nájemci mohli uspokojit co možná nejširší spektrum diváků či účastníků akcí.

Koho byste třeba vy osobně rád uvítal v Kongresovém centru (kapelu, představení atd.)?

Já osobně bych vzhledem k již zmíněné špičkové akustice přivítal spíše akustická vystoupení souborů bez rozlišení žánrů. Chybí mně zde původně zamýšlené varhany, které by vlastnosti velkého sálu ještě znásobily, takže bych se přimlouval za kapely typu Collegium Musicum z Bratislavy.

KC v chronologickém přehledu

Rok 2003 uzavřena dohoda

Mezi městem Zlín a Univerzitou T. Bati byla uzavřena dohoda o spolupráci při vybudování areálu Kongresového a Univerzitního centra Zlín. Ve městě tototiž scházely reprezentativní prostory pro pořádání kulturních a společenských akcí a také patřičné zázemí Filharmonie B. Martinů.

Návrh architektky Evy Jiřičné zástupci města přijali po mnoha diskusích. Musela zachovat původní urbanistický princip rozložení budov do tvaru písmene ypsilon a jejich propojení s centrem města.

26. červen 2006 položení základního kamene

Slavnostního položení základního kamene Kongresového centra Zlín se zúčastnila řada významných osobností regionu. Nejčestnější úlohy se zhostil houslový virtuos Václav Hudeček. Základní kámen poklepal svým houslovým smyčcem.

Rok 2008 dokončena první část projektu KUC

Obě budovy komplexu KUC byly stavěny v jinou dobu. Univerzitní centrum bylo dokončeno v roce 2008. Výstavba Kongresového centra musela probíhat na etapy, jeho financování totiž bylo složitější.

17. červenec 2009 reálný start stavby KC

Projekt Kulturního centra (dosud nazývaného Kongresové centrum) byl fyzicky zahájen. „Papírově“ ale projekt začal už 9. února 2009.

26. srpen 2009 žádost o dotaci vrácena k dopracování

Projektovou žádost o dotaci s názvem Kulturní a univerzitní centrum Zlín, kterou podalo město Zlín, schválil Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava k dopracování.

24. březen 2010 dotace přiklepnuta

Projekt KUC výbor regionální rady schválil k financování.

14. květen 2010 dotace stvrzena podpisem

Zástupci města a regionální rady podepsali smlouvu o poskytnutí dotace na projekt Kulturní a univerzitní centrum Zlín, jehož předmětem je výstavba polyfunkční budovy KC. Na jejím základě bude z regionálního operačního programu uhrazeno 331 milionů korun. To je 85 procent nákladů na výstavbu.

29. září 2010 otevření

Kulturní centrum Zlín slavnostně otevřeno. Aby mohl být interiér objektu dovybaven, bylo však třeba ho po týdnu zahajovacího provozu opět uzavřít.

1. leden 2011 zahájení běžného provozu KC

Autor: Stanislav Janalík

30.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Výstava Svět kostiček v muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
19

Krotitelé duchů, Mimoni, Star Wars či série Lego Frozen, i to je svět kostiček

Slovenský reprezentant Ján Greguš v minulosti působil v Baníku Ostrava nebo Jablonci, odkud zamířil právě do Kodaně.
5

Spoluhráči z Kodaně po losu nevěděli, kde Zlín leží, tvrdí Greguš

Stavbě přehrady předchází výkup pozemků. Cena až 6 tisíc za metr čtvereční

O tom, že se bude ve Vlachovicích budovat přehrada, věděli už naši praprarodiče. Dočká se jí v dospělosti generace našich dětí. „Klidně s tímto projektem zestárneme. Dílo takového rozsahu a výjimečné důležitosti za to stojí,“ říká starosta Vysokého Pole Josef Zicha.

Nabourala se třemi promile a ujela

Jednapadesátiletá řidička nabourala na Jižních Svazích ve Zlíně do jiného auta a ujela. V krvi měla skoro tři promile. Vozidla si všiml svědek, který zavolal na tísňovou linku policie.

Na svou matku šel nožem

Ve vazbě skončil 49letý muž ze Zlína, který měl vydírat svou 70letou matku, s níž žije ve společné domácnosti. Hrozí mu až osm let vězení.

AKTUALIZOVÁNO

Hubertova jízda? Jde to i bez lišky. Podívejte se

Patrona jezdců a lovců si připomněli o víkendu v Držkové na Zlínsku. Hubertova jízda ukončila v obci jezdeckou sezonu. „Na prvním ročníku jsme měli jenom pět koní,“ vzpomněl organizátor akce Jaroslav Šarman. Letos vyjelo z Patriot campu Držková jezdců jednou tolik. Konal se už čtvrtý ročník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení