Již 25 let pořádá Dan Čagánek se svojí ženou entomologickou výstavu v Otrokovicích. V pořadí již 47. setkání milovníků hmyzu, pavouků a plazů se konalo o víkendu v Otrokovické Besedě. Výměnného dne s prodejní výstavou se pravidelně účastní na dva a půl tisíce návštěvníků z Moravy, Čech, Slovenska a Polska.

Nejvzácnější motýlí exempláře představil Martin Stehlík, který se zabývá především tropickou entomologií.

„Toto je malá forma Ornithoptera Priamus z Papuy Nové Guineje,“ říká a ukazuje na nádherného motýla sytě zelené barvy s černými pruhy na předních křídlech a žlutým tělem.

A tady ten s nádhernými perleťově modrými křídly, zajímám se?

„To je Morpho a tady to jsou otakárci, rod Papilios. To je moje vášeň,“ říká sympatický nadšenec do motýlů a doplňuje, že zmiňovaný exemplář motýla je drobný, protože housenka patrně před zakuklením do sebe nedostala dost potravy, tak se z ní nevyvinul dostatečně velký motýl.

Oslava 30 let programu Erasmus na  UTB ve Zlíně
Jsme z ciziny a studujeme ve Zlíně! Studenti slavili výročí Erasmu

„Z Bolívie jsou i tito tesaříci,“ ukazuje na rozmanité broučky Jan Netušil, který Bolívii procestoval a přivezl si jak motýly, tak brouky.

„Jsou tvarově i barevně neobyčejně variabilní. Žijí převážně v noci na kládách a chytáni jsou na světlo,“ vysvětluje a dodává, že sběr probíhá v noci při rozsvíceném světle na plátno, což je jeden ze způsobů lovu.

„Další druhy takto odchytávané jsou třeba roháči nebo nosorožíci,“ ukazuje kolega Ondřej Vašíček na brouky neskutečných tvarů s dlouhými rohy, které mají pouze samci. Samci používají rohy v zápasech se svými soupeři. Samice jsou naopak velmi nenápadné a často bychom ani neřekli, že patří druhově k sobě.

Desetileté Natálii Ouzké rodiče koupili gekončíka nočního. „Žije převážně v noci a žere červy, cvrčky a až bude větší tak i myši,“ říká malá slečna.

Marek Šumbera se zase nejraději zabývá puchýřníky. „To jsou hodně jedovatí brouci, jsou zelení a vypadají trochu jako tesaříci,“ říká třináctiletý entomolog s již čtyřletou praxí. Doma chová tři hady, zajímá se i o žáby.

„Tady ta rohatka děsně piští. Přes den i přes noc šíleně řve. Když se jí něco nelíbí, tak touto formou vyhrožuje,“ podělil se o znalosti mladý nadšenec. O kousek dál nevěřícně zírám na vnuka Josefa Fuksy, chlapce, který si hraje s housenkami motýla martináče.

Dva centimetry tlusté a 7 cm dlouhé sytě zelené housenky mu volně lezou po ruce. „S entolomologií teprve začíná a na těchto housenkách si může nejlépe vyzkoušet vývojové fáze motýla,“ říká dědeček.

Ilustrační foto
MHD v areálu nemocnice? Dělá se analýza

Rozhodla jsem se to také vyzkoušet. Koupila jsem dvě housenky martináče dubového pocházejícího z Číny a jednu kuklu martináče. „Chov je nenáročný, stačí pokojová teplota, dostatek čerstvé potravy. Housenka se zakuklí zhruba za týden,“ vysvětluje mi dvaačtyřicetiletý Roman Jašek. To jsem tedy zvědavá, co se nám doma podaří vychovat.