„V tento den bude například na Meteorologické stanici Holešov ranní teplota klesat k –15 °C,“ informovala Honsová.

Vloni jsme ve stejný den po ránu naměřili –3 °C, přes den teploty vystoupily na 14 stupňů.

„Nejtepleji bylo 27. února roku 1903, kdy se rtuť teploměru vyšplhala až k 15 °C. V roce 1785 bylo naopak ještě chladněji, a to až –23 °C,“ doplnila meteoroložka.

Plný azylák

Podle Petra Dvořáka, mluvčího Českého hydrometeorologického ústavu, má být celý tento týden nejstudenějším letošní zimy.

„V tomto období je to už celkem neobvyklá zima. Zamrznou řeky, problémy mohou být například s bezdomovci,“ podotkl Dvořák.

Právě kvůli mrazům už mají například v otrokovickém Azylovém domě Samaritán plno. Kapacita je 37 lůžek.

„Bohužel už žádné volné místo nemáme,“ musel o uplynulém víkendu odmítat nové zájemce o ubytování pracovník Martin Vykoukal. Zpátky na mráz tak musel odmítnutý Karel Macura. Azyl v Samaritánu nenašel.

„Přijel jsem sem kvůli bratrovi, abychom byli spolu. On byl v nemocnici v Praze, pak ho převezli sem a tady pustili. Je ve zlínském azyláku. Tam to ale moc dobré není, tak jsem to chtěl zkusit tady, abych měl kde být,“ pokrčil rameny Karel Macura, který o víkendu musel vyrazit zase zpátky na mráz.

Jiří Marek si ubytování v azylovém domě zajistil s předstihem a je mu dobře.

„Kvůli tomu jsem tady, abych nemusel mrznout venku. Tam trávím celé léto. Přespávám různě, kam dojedu, tam ulehnu,“ odvětil.

Zemědělci: Mrazy vítáme, zatím neškodí

Problémy kvůli mrazům zatím v kraji nepanují. Pokud by ovšem trvaly déle, mohly by se objevit. Například zemědělcům by vymrzly plodiny zaseté na podzim.

„Jednalo by se o obiloviny a řepku. Mrazy jinak vítáme, zatím neškodí, nemají být totiž dlouhodobé. Navíc to nejsou holomrazy, sněhu je ještě dost. Horší situace by byla, kdyby nebyl,“ konstatovala ředitelka Okresní agrární komory Zlín Jana Brázdilová.

Ani z pohledu myslivců tuhé mrazy zatím nijak neškodí.

„V rámci možností přikrmujeme, aby žádná zvěř neuhynula. Zatím jsme žádný nějaký uhynulý kus nenašli. Krmiva máme dost, pomáhají nám totiž s přikrmováním i vlastníci půdy,“ sdělil Vladimír Vlček, předseda Mysliveckého sdružení Hék Tlumačov.