Obzvláště komplikovaný je podle jedničky za ODS Petra Nečase daňový systém pro podnikatele. Tvoří jej totiž velká řada výjimek.

„Jedinou cestou, jak systém zjednodušit, je rušit úlevy. Za každou výjimkou ale stojí zájmová skupina. Příkladem byla debata o stravenkách,“ připomněl Nečas projednávání oblíbených benefitů pro zaměstnance.

Příspěvek zaměstnavatelů je totiž osvobozen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmu. Za velkou úlevu by považoval také placení daně z přidané hodnoty pouze ze zaplacených, nikoliv jen vystavených faktur.

Lídr TOP 09 Petr Gazdík se naopak domnívá, že živnostníkům a firmám by spíše usnadnilo život jedno inkasní místo. „Je jim jedno, jakou daň platí, ale nechtějí je chodit platit na pět míst. Nevidím důvod, proč by nemohli poslat všechny daně na finanční úřad a on sám je příslušným úřadům rozešle,“ zauvažoval Gazdík.

Stejný názor má na výši daní i vůdce sociálních demokratů v kraji Zdeněk Škromach. „Není důležité, zda jsou daně o dvě procenta nižší či vyšší. Podnikatelé by přivítali daňovou stabilitu, se kterou souvisejí i zákony. Rádi bychom, aby měli po volbách jasný signál, že se další tři roky legislativa měnit nebude. Jenom tak je možné plánovat něco do budoucna,“ míní Škromach.

Stabilitu vyzdvihují i Věci Veřejné v čele s Martinem Vackem. „Nutná je stabilizace právního systému v podnikání. Nechci, aby docházelo k neustálým změnám v sazbách DPH, v sociálním pojištění, dani z příjmu, zákoníku práce nebo zákona o zaměstnanosti,“ dodává Vacek.

Lídři KDU-ČSL Michaela Šojdrová a KSČM Vladimír Koníček jednoznačně vyzvedávají malé a střední společnosti, na jejichž aktivitě podle nich české hospodářství stojí.

„Velké podniky mohou přijít a odstěhovat se časem na Východ, což může být i případ Barumu Continental. Menší podniky zůstávají. Proto jsme souhlasili v roce 2007 se změnou zákona pro osoby samostatně výdělečně činné, kde jsme zrušili jejich minimální daň a stejně tak registrační pokladny. Nenavrhuje zpět žádné změny, které by živnostníky zatěžovaly v jejich výdajích,“ ujistila lidovkyně Šojdrová.

Jak doplnil Koníček, náš stát se zatím věnoval převážně výstavbě velkých průmyslových zón. „Ukazuje se však, že v době krize to větší investoři velmi rychle zabalí. A dopady jsou o to větší. Stát by měl ve spolupráci s kraji a městy raději revitalizovat staré průmyslové areály,“ poznamenala jednička na kandidátce za komunisty.

Osobně má obavy, jak se podaří naplnit zónu v Holešově. Věří, že kraj investory najde. I přes vysokou nezaměstnanost si však není jistý ochotou lidí dojíždět do lokality, kde není dosud zajištěna dopravní infrastruktura. Že mají podnikatelské aktivity v kraji přímý vliv na dopravní obslužnost, s tím souhlasí i ostatní oslovení lídři.

Občanský demokrat Petr Nečas prosazuje dále podporu exportu českých firem ze strany Českomoravské záruční banky. Kromě toho například možnost založit si firmu maximálně do jednoho týdne. Zdeněk Škromach za ČSSD zase apeluje na možnost využít evropské peníze. U velkých firem prosazuje podporu vzdělávání zaměstnanců místo propouštění. Podnikatelskou sféru mohou podle něj oživit investice státu do veřejných zakázek ve stavebnictví.

Lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová je zase proti penalizování schwarzsystému. Komunista Vladimír Koníček naproti tomu upřednostňuje nabídnout živnostníkům pronájem takových městských prostor, které pro ně nebudou likvidační. Martin Vacek za Věci Veřejné doplňuje, že není možné oddělovat malé a velké podnikání, jelikož jedno ovlivňuje druhé.