Krkavec je zákonem chráněný, podobně jako norek, nebo Psík mývalovitý, který vykrádá hnízda zvěře na zemi, včetně mláďat drobné zvěře. Zákony tak neumožňují problém vyřešit a přemnožená chráněná zvířata jsou velkým problémem. Kupodivu mezi ně patří také jeleni. „V Mysliveckém spolku v Drnovicích máme problém s výskytem většího počtu jelenů," potvrdil Deníku předseda mysliveckého spolku Josef Zicha, podle kterého byla letos pozorována skupina o počtu deseti kusů „šesteráků" a „osmeráků" ve věku od tří let a starších. „V tak velkém počtu u nás nikdy jelení zvěř nebyla pozorována. S tím souvisí i zvýšený počet škod způsobených vlastníkům zemědělských pozemků, které tito jeleni způsobují na pěstovaných plodinách jejich požíráním, ale také tím, že vytloukají paroží na kmenech ovocných stromů, čímž je poškozují," vysvětlil myslivec.

Ze zákona mohou být loveni pouze jedinci do stáří dvou let. „Starší kusy bychom mohli lovit na zvláštní povolení," doplnil.

Počty jelení zvěře se tak mohou zvyšovat, což přináší starosti. „Naše honitba se nenachází v „jelenářské oblasti", hospodaření s jelení zvěří nemůžeme plánovat, nejsou stanoveny normované stavy zvěře, ale za škody způsobené touto zvěří budeme zodpovědní," popisuje Josef Zicha, který by uvítal změnu v legislativě. Počty zvěře by se pak mohly regulérně snižovat a předcházelo by se nežádoucím škodám.

„Jednak je to zemědělským hospodařením v krajině, kdy několikahektarové lány obilí a kukuřice jsou pro černou zvěř výborným úkrytem a zdrojem obživy," domnívá se myslivec Luděk Tureček. „Dále je to jejich vysoká reprodukční schopnost a v neposlední řadě se počty černé zvěře zvyšující i díky mírným zimám," vysvětluje myslivecký hospodář spolku Zádveřice- -Raková. Lidé si často stěžují, že se divočáci objevují stále více v blízkosti jejich obydlí, a to i ve městě. „Je to vlivem činnosti člověka, neboť divoká prasata jsou od přírody plachá, ale za potravou jsou schopna jít kamkoliv," uzavírá Luděk Tureček.

Samotné myslivce zvyšující se stavy divočáků trápí zejména proto, že likvidují drobnou zvěř, ať už snůšky vajec, nebo malé zajíce. Totéž platí u zvěře srnčí, protože když se tlupa černé dostane k malému srnčeti, které ještě není schopno rychle utéci, nemá mládě šanci na přežití.

Ohrožené živočišné druhy myslivci chrání. „Snažíme se zachránit poslední zbytky koroptví a bažantů," říká za myslivce předseda Zdeněk Hluštík. Vinu za úbytek zvěře dává i špatnému hospodaření na polích. „Bohužel, stále je málo remízků a biokoridorů," vysvětluje.

Díky osvětě již majitelé polí nebrání zakládání pestrých hájků, které krajinu rozdělují a umožňují pernaté zvěři možnost zahnízdit. Na políčkách pro zvěř pěstují myslivci plodiny vhodné jako krmivo pro zvěř srstnatou i pernatou. Tyto „zásahy" do krajinného rázu jsou velmi potřebné. Problémy způsobují zejména velké plochy řepky a kukuřice, na kterých mohou úspěšně a v klidu škodit tlupy divočáků. Myslivce ale trápí také chování návštěvníků lesů.

Velkým nešvarem jsou pro lesní zvěř motorkáři. Porušování zákazu vjezdu do lesů se přitom trestá jen velmi složitě. „Kluci vtrhnou do lesa na čtyřkolce bez SPZ a s kuklou a když je zastavíme, jsou velmi agresivní," stěžuje si předseda mysliveckého spolku. „V lesích proto bývají myslivecké stráže, a to zejména v době, kdy jsou vyvedena mláďata. Na Zlínsku na arogantní řidiče narážejí obvykle v oblasti Vršava a Nivy. „Často i víme, který kluk tam dělá na terénní motorce paseku, ale nemůžeme to," mrzí myslivce. Podobný názor mají všichni milovníci přírody. „Chtělo by to apelovat na lidi, aby zvířata neplašili, aby si uvědomili, že příroda je chrám," stýská si myslivecký hospodář Zdeněk Machů, který se myslivosti věnuje již 30 let.Kousek od Slavičína přitom mají motorkáři terénní trať, na které se mohou beztrestně vyřádit, aniž by ohrožovali zvířata. Za zamyšlení stojí, zda by podobná terénní dráha neměla vzniknout i poblíž Zlína. Myslivci se také snaží o osvětu u dětí a zakládají myslivecké kroužky.

MARCELA KANIOVÁ