Ačkoli to ještě na začátku prázdnin vypadalo, že farmáři budou mít i letos nedostatek krmiva pro skot, letošní vývoj počasí se v létě nakonec umoudřil. Po dvou letech totiž konečně zapršelo. Přálo i babí léto.

Zemědělci tak mají pro skot dostatek krmiva a nemusí ho jezdit nakupovat, jako tomu bylo například loni.

„To jsme museli jezdit pro seno až na severní Moravu,“ připomněl Aleš Svoboda, ředitel družstva Plemenářské služby Otrokovice. „I když jsme nakupovali krmivo dráž, ceny masa a mléka zůstávaly stejné,“ doplnil jednatel podniku AGRODELTA ve Hvozdné na Zlínsku Petr Slovák.

TUNA SENA ZA TISÍCE

Plemenářské služby Otrokovice je podnik, který chová nejvíce skotu na Zlínsku. Na starosti má 1400 krav, celkově chová 2600 kusů skotu. Ročně pro skot musí zajistit tisíce tun krmiva.

„Především seno, vojtěškovou senáž a kukuřičnou siláž,“ připomněl Aleš Svoboda. Podle něj byl loňský rok zejména kvůli suchu náročný.

„Ceny vyletěly o třicet procent. Tuna sena se pohybovala v rozmezí 2500 až 3000 korun,“ zmínil ředitel společnosti.

Doplnil, že letošní ceny jsou sice oproti loňským nižší, přesto na původní částky před zdražením neklesly.

V podniku AGRODELTA ve Hvozdné na Zlínsku jsou chovatelé skotu také s letošními zásobami spokojeni. Farmáři se zde starají o celkem 290 kusů dojnic, z toho na produkční stáji mají 230 kusů.

„Děláme pro ně zhruba 2500 tun siláže, k tomu nějakých 2200 tun vojtěškových senáží a zhruba 88 tun obilnin GPS (mléčné obilniny – pozn. red.),“ zmínil jednatel společnosti Petr Slovák.

Jedna tuna siláže je vyjde okolo 850 korun, jedna tuna senáže pak na 750 korun. I ve Hvozdné museli řešit předešlé dva roky problémy s nedostatkem krmiva kvůli suchu. S tím jim nakonec loni pomohly náhrady ministerstva zemědělství.

STÁT VYPLATIL TÉMĚŘ 950 MILIONŮ

I když to od dubna letošního roku vypadalo, že ministerstvo zemědělství bude muset sáhnout do resortní kasy pro náhrady za dopady sucha i letos, nakonec k tomu nedošlo.

„Loni vyplatilo ministerstvo zemědělcům za škody způsobené suchem více než 947 milionů korun. Žádost podalo 9 600 zemědělců. Data nejsou přesná, pravděpodobně šlo o předběžná čísla, která hodnotila pouze dotační program na krmné plodiny,“ připomněl za ministerstvo tiskový mluvčí Vojtěch Bílý.

Letos někteří zemědělci mají dokonce přebytky, stejně jako v družstvu ve Hvozdné.

„Kukuřici a vše, co nám zbývá na poli, používáme i do bioplynové stanice. Nic tady nevyhazujeme, vše zužitkujeme,“ uvedl Slovák.

„Věřím, že zemědělci mají zabezpečené dostatečné množství krmiva pro zvířata tak, aby zvládli zimu bez problémů,“ komentovala za Agrární komoru Zlínského kraje ředitelka Jana Brázdilová.

I podle ní ceny slámy možná vzrostly, ale tu zemědělci běžně neprodávají. Ti, kteří mají živočišnou výrobu, seno využívají pro výrobu hnoje, který vrací do půdy.

PROBLÉM HRABOŠ

Co se týká trablů zemědělců, jsou podle krajské Agrární komory letos největším problémem, a to na celé Moravě, hraboši. Ti významně poškodili obiloviny, a tím snížili jejich výnosy.

„Ale co je ještě mnohem horší, je stav nově zasetých plodin jako je řepka, ozimé obiloviny, traviny. Významně se projevilo, že nemohl být plošně aplikován přípravek Stutox, který by pomohl hraboše částečně zlikvidovat. Bohužel se s touto problematikou můžeme setkat i v příštím roce,“ zdůraznila Jana Brázdilová.

Problémem „hraboš“ se zabývají i na ministerské úrovni.

„Škody způsobené výskytem hraboše polního se řeší. Návrhem vhodného dotačního programu bylo pověřeno MŽP, které možnosti analyzuje,“ uvedl Vojtěch Bílý.

Škody, které tak půjdou za přemnoženými hraboši, bude zřejmě řešit ministerstvo životního prostředí, které likvidaci tohoto hlodavce dalo letos stopku kvůli ochraně dalších živočišných druhů vyskytujících se na poli.