"Situace je akutní po celém městě. První kolo kladení návnad začne v termínu od 8. do 19. října. Po týdnu od položení první dávky proběhne kontrola, která podle prvních výsledků zjistí efektivitu zákroku a zajistí i odstraňování uhynulých kusů," sdělil vedoucí odboru služeb kroměřížské radnice Lambert Hanzal. Podle něho se však míra úspěšnosti deratizace projeví až s mnohaměsíčním odstupem.

"Potkani jsou přenašeči původců asi 30 onemocnění přenosných i na člověka. K nejvýznamnějším patří mor, leptospirózy a salmonely. Na druhém místě je snaha zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují na potravinách, objektech, kanalizaci, komunikacích či kabelových rozvodech," uvedl Zrna s tím, že zatím poslední celoplošná deratizace ve městě se konala v roce 1994. "Tehdy do ní však byly zapojeny i firmy a soukromí vlastníci bytů a domů," dodal mluvčí.

I tentokráte město žádá obyvatele o spolupráci při vyhledávání ohnisek výskytu hlodavců. "Potřebujeme, aby je lidé nahlásili radničnímu odboru služeb nebo kontaktovali pracovníky prováděcí firmy," řekl Hanzal. Dodal, že místa s největším výskytem hlodavců budou poté čtvrtletně kontrolována.

Podle Zrny by obyvatelé Kroměříže neměli podceňovat ani preventivní opatření, jež ztěžují životní podmínky hlodavců. "Jedná se o správné zacházení se smetím a odpadky, zbytečné skladování nepoužívaného materiálu, kde by hlodavci mohli hnízdit, či o zamezení jejich průniku do obytných i hospodářských budov," poznamenal mluvčí kroměřížské radnice.

Podle něho represivní zásahy a nutnost prevence vyplývají i ze samotné biologie potkana. Ten dospívá po třech měsících, samice je březí pouze tři týdny a vrhá třikrát až sedmkrát do roka pět až 15 mláďat. Jeden pár potkanů tak může teoreticky mít až 800 potomků za rok.