Nápad založit si firmu vařící polévky dostal v Anglii, kde pracoval jako kuchař. Po návratu do Zlína ještě sice několik let působil jako šéfkuchař v místních restauracích, potom si ale splnil svůj sen.

„Začínal jsem vařit šest druhů polévek denně, později jsem ale nabídku zredukoval. Vybudoval jsem si stálou klientelu, která se ke mně pravidelně vrací. V současné době mám tolik zákazníků, že nové objednávky nepřijímám," říká kuchař, který své polévky nabízí prostřednictvím webových stránek.

Za svůj úspěch prý vděčí především chuti a kvalitě připravovaného jídla, také příznivé ceně. Zásadně nepoužívá žádné polotovary ani umělá ochucovadla, pouze čerstvé suroviny. Základem poctivé polévky je prý domácí masový vývar.

„Ke svým polévkám přidávám rohlík z pivního kvásku. Ne každá pekárna ho ale umí správně upéct," říká Šnajdr.

Musel jsem obejít několik pekařství v okolí, než jsem objevil jedno, kde dělají rohlíky správně propečené a křupavé. K ochucování polévek používám jen pepř, sůl a čerstvé bylinky. To stačí," tvrdí kuchař.

Do polévek nepřidává mouku, proto jsou vhodné i pro lidi s bezlepkovou dietou. Vaří prý spíše tradiční české polévky.

„Lidé ve Zlíně jsou specifičtí zákazníci. Neradi zkoušejí nové kombinace chutí. Když se jdou najíst, vyberou si z jídelního lístku jídlo, o kterém jsou přesvědčeni, že vědí, jak chutná," míní Šnajdr.

Domnívá se, že zážitková gastronomie má na Zlínsku šanci uspět jen tehdy, pokud si kuchař vychová vlastí klientelu ochotnou experimentovat. Ani tak však nemůže očekávat, že se k němu na oběd pohrnou zástupy lidí.

„Když jsem vaříval v Itálii, všiml jsem si, že hodně Italů má ve zvyku jít si do restaurace posedět a vychutnat si přitom opravdu kvalitní jídlo. Často i s více chody, včetně dezertu a předkrmu. Tady, když jdou lidé na oběd, zpravidla si dají menu, které je sice levné, ale málokdy vám dokáže nabídnout opravdový kulinářský zážitek," popisuje české stravovací návyky kuchař.

Podle něj se stav české gastronomie v posledních letech zlepšuje. Ovšem nabízet humra nebo ústřice ve zlínských restauracích je riskantní. Tyto delikatesy musí být čerstvé, aby měly správnou chuť, ale ne každý zákazník si je kvůli ceně může dovolit. Ústřice ležící půl roku v mrazáku tak ztrácejí hodně ze své původní lahodnosti.

„Že čerstvé suroviny ochucované pouze přírodními přísadami jsou alfou a omegou kvalitní kuchyně, jsem se naučil v Americe a Anglii, kde jsem vařil po boku opravdových mistrů. Práce po jejich boku mě hodně naučila a z této zkušenosti čerpám dodnes. Chutné jídlo uvaříte, jen pokud do vaření dáte srdce," uzavírá Pavel Šnajdr.