„Objevil jsem ho v lese mezi Držkovou a Kašavou v místě zvaném Hutě. Vysoko na mýtinách mezi buky,“ prozradil svůj oblíbený tajný revír. Hřib chce dát jako dárek synovi.

„Za poslední měsíc jsem našel už i šedesát praváků. Je ale strašné sucho,“ postěžoval si, že by mohlo hub růst ještě víc. Houbař, kterému bude za měsíc už devadesát let, se toulá po horách několikrát týdně. „Lesy jsou teď hodně poškozené vichry. Stromy leží jeden přes druhý. Občas si musím zvedat nohu i manžetou, abych přes nějaký padlý patnáctimetrový buk vůbec přešel,“ usmál se stařík.

Zdeněk Jirousek sbírá houby už od svých deseti let. „Většinou je suším a občas si z nich udělám smaženici. Ale obvykle jsem takový dobračisko, že je zase rozdám. Chuť houbařit jsem pravděpodobně zdědil po otci, protože byl předsedou mysliveckého a rybářského spolku ve Zlíně a já jsem z těch genů něco dostal,“ doplnil zkušený houbař.

Martin Lavay