Naposledy se k soudní při vyjádřil na sklonku minulého roku Nejvyšší soud. Ten potvrdil výrok okresního soudu a soudu vyšší instance, který Květnou zahradu ponechal v rukou státu.

„Využili jsme i této poslední možnosti v rámci českého právního řádu, abychom dostáli své úloze dobrého hospodáře, protože cítíme odpovědnost za staletý majetek olomouckých biskupů jako velice zásadní a závažnou. Chceme využít všech nabízených možností, abychom opravdu měli jistotu, že jsme pro tuto úlohu udělali vše, co bylo v našich silách, řekl k podání ústavní stížnosti pro ČTK mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Jak šel čas:

1665 Květná zahrada založena na půdorysu protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 485 metrů, založil biskup Karel z Lichtensteinu-Castolcorna.

1948 dohoda státu s církví o odkoupení majetku (mimo jiné zámek a obě zahrady).

1948 Arcibiskupství dohodu ruší.

1949 Krajský národní výbor v Gottwaldově uvaluje rozhodnutí národní správy na majetek olomouckého arcibiskupství – de facto znárodnění.

1998 zapsána společně s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem v Kroměříži na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

2015 Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada navrácena církvi, Květnou stát odmítá vydat a církev se následně obrací na soud.

2017 Arcibiskupství žádá, aby o osudu Květné zahrady nebylo rozhodováno v Kroměříži kvůli emocionálnímu zainteresování soudců. Řešila se také možnost podjatosti soudkyně.

2018 soud žádost zamítá, o Květné se bude rozhodovat v Kroměříži.

2019 Okresní soud v Kroměříži vynesl rozsudek: Květná zahrada zůstává státu.

2019 Březnový rozsudek Okresního soudu v Kroměříži potvrzuje v listopadu i odvolací soud. Arcibiskupství se obrací na Nejvyšší soud.

2020 Nejvyšší soud nevyhovuje dovolání Arcibiskupství olomouckého a potvrzuje rozhodnutí okresního i odvolacího soudu. Květná zahrada zůstává v rukou státu.

2021 Olomoucké arcibiskupství podává ústavní stížnost