Pro technické služby by to znamenalo méně práce a tedy i nutnost zmenšení této organizace. Podle radnice však existuje řešení. Technické služby by se mohly rozdělit na dvě nezávislé společnosti.

Jedna společnost by se i nadále ucházela o zakázky v okolí, druhá by obsluhovala svoz odpadu jen ve Zlíně. Organizační změna by mohla platit od 1. ledna 2015. Návrh již rada schválila. V červnu o něm budou hlasovat i zastupitelé.

„Náš zájem je jasný. Na jedné straně zvyšovat kvalitu této firmy v rámci Zlína, na druhé jí umožnit získávat více zakázek a tím vylepšit její hospodaření. Za současného stavu to není možné, už kvůli legislativě," upozornil náměstek primátora Aleš Dufek.

Kromě jiných činností se technické služby podílí na úklidu komunikací a veřejných prostranství, zajišťují zimní údržbu, provozují veřejné osvětlení, městská parkoviště nebo třeba veřejná WC a tržiště.

Náměstek je pro zisk lokálních firem

„Tyto všechny služby bude od příštího roku vykonávat jedna ze dvou vzniklých společností, které zůstane název Technické služby. Druhá bude svobodně podnikat, tedy ucházet se ještě ve větší míře než doposud o svážení a likvidaci odpadu mimo Zlín, stejně jako o údržbu komunikací," prohlásil Aleš Dufek.

„Zatímco hlavním úkolem první společnosti bude podílet se na zajištění co největšího rozsahu služeb pro obyvatele města, druhá by měla spolupracovat s obchodními partnery mimo Zlín," doplnil František Kostelník, ředitel Technických služeb Zlín.

O zakázky mimo Zlín bude druhá část technických služeb soupeřit především s významnými nadnárodními společnostmi. Ty dosud zpravidla vykazují větší efektivitu než firmy zřízené obcemi.

„Nicméně jejich zisky končí jinde než tam, kde působí. A na to právě reagujeme. Nastává období lokalizace, kdy by si měly větší samosprávné celky pohlídat vlastnictví výroby či dodávek energií a být v této oblasti co nejvíce soběstačné," uvedl náměstek primátora Aleš Dufek.

V regionu je tak konkurentem například společnost Rumpold nebo Marius Pedersen. Jedna z obcí, o kterou by tak mohly nové technické služby zabojovat, je například Hřivínův Újezd.

„Nám sváží odpad Rumpold. Jsme v tomto takový ostrůvek uprostřed obcí, které obsluhují zlínské technické služby. Jsme s touto společností spokojeni. Občas dostaneme i jinou nabídku, ale když je jedna položka levnější, jiná je zase dražší a nakonec nula od nuly pojde," říká Josef Pospíšil, starosta Hřivínova Újezdu.

Radniční opozice ve Zlíně si však nutností rozdělení není jistá. Podle ČSSD nejsou v tomto oboru výrazné zkušenosti.

„Bylo by vhodné celou věc projednat například i se Svazem měst a obcí. Je potřeba vědět, co vlastně nová legislativa umožní a co ne. Magistrát má k dispozici jen právní rozbor svých právníků, což my nebereme za bernou minci," komentoval návrh vedení města Vladimír Drtil, předseda zlínské sociální demokracie.

„V této věci se nesmí postupovat ukvapeně. Máme obavy, aby po rozdělení nedošlo k nějaké privatizaci. Technické služby jsou totiž jinak velmi dobře vedené," doplnil Vladimír Drtil.

Řečem o privatizaci se však město brání. „Rozhodně se nejedná o prodej ani jedné části. Obě zůstávají městu, jen jedna bude orientovaná na zakázky zvenku. Za současné legislativy to jedny technické služby dělat nemohou," vyvrací nařčení z privatizace Zdeněk Dvořák, mluvčí zlínského magistrátu.

Podle mluvčího nebude mít rozdělení této městské společnosti na veřejnost žádný negativní vliv. Se zdražováním služeb se v této souvislosti nepočítá. Změny v technických službách nemají mít vliv ani na počet jejich zaměstnanců. Těch je téměř sto devadesát.