Rozvoj informačních technologií s sebou přináší nejen řadu výhod, ale i nebezpečí. Jedním z nich je problém kyberšikany

Uspořádal ji Zlínský kraj ve spolupráci s Krajskou pedagogicko – psychologickou poradnou a Zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín. Kromě jiných témat byla na pořadu i problematika kyberšikany.

„Stále častěji se s počítačovou dovedností děti rozšiřuje i kyberšikana, včetně kyberšikany zaměřené na pedagogy. Proto jsme témata konference volili se zaměřením na potlačení i tohoto jednání,“ vysvětlil krajský radní pro školství Josef Slovák, který nad tímto setkáním pedagogů, výchovných poradců, zástupců měst i pracovníků neziskových organizací převzal záštitu.

Kyberšikana je jedním z problémů, kterou s sebou přináší neustálý technický vývoj. Vpodstatě jde o klasickou šikanu za využití mobilních telefonů, internetu či dalších komunikačních technologií. Oběť útoků bývá urážena, zesměšňována, pomlouvána či jí je vyhrožováno prostřednictvím SMS, emailů či na internetových diskuzích. Za tímto účelem mohou útočníci také vytvořit internetové stránky, nechat kolovat videa, zvukové nahrávky nebo fotografie, které mají jediný úkol: ponížit šikanovaného.

Její případy nejsou podle slov pedagogů ani lékařů vůbec ojedinělé. „V posledních dvou letech přibylo těchto případů. Mluvím nejen ze své praxe, ale dozvídám se to i od kolegů,“ uvedl zlínský dětský a dorostový psychiatr Vítězslav Kouřil.

To potvrdili i namátkou oslovení ředitelé škol. „Na škole jsme náznaky podobného chování již měli. Protože se však přišlo na to, že všechny materiály byly odeslány z počítače, který nepatřil škole, doporučil jsem řešit vše ve spolupráci s policií a také právní cestou,“ řekl například ředitel Základní školy Komenského II ve Zlíně Milan Alex s tím, že pokud za ním žáci s podobným problémem přijdou, ve spolupráci s metodikem prevence a ostatními pedagogy se snaží vše řešit. „Určitě to nenecháme jen tak. Každý podobný případ je signálem, že v kolektivu není něco v pořádku a je třeba se tím zabývat,“ podotkl Milan Alex.

I další ředitel už řešil případ kyberšikany mezi svými žáky. „Setkáváme se s tím i u nás. Naposledy jsme takový případ řešili přibližně před měsícem. Mezi děvčaty při rozhovorech na internetu došlo k napadání a urážení, padala skutečně vulgární slova. Přestože se tak dělo v jejich volném čase a jako škola jsme mohli od této věci dát takzvaně ruce pryč, ukázali jsme, že jedno nám to rozhodně není,“ sdělil ředitel zlínské základní školy v Dřevnické ulici David Vyplel.

Tento druh šikany je zákeřnější v tom, že veškeré ponižování a znemožňování se děje veřejně.“ Veškerým urážlivým materiálům se dostane publicity. Dítě či student, vystavený tomuto druhu ponižování, zažívá stavy úzkosti, má snížené sebehodnocení, depresivní stavy a přidávají se i psychosomatické obtíže, poruchy spánku, bolesti hlavy. Malé sebevědomí a bloky v komunikaci mohou přetrvávat dlouho poté, co kyberšikana skončí,“ konstatoval psychiatr Kouřil a dodal, že děti se často stydí hovořit o tom, že se jim něco podobného děje a dlouho to nosí v sobě. „Těžko se jim o tom hovoří a to zhoršuje celou situaci,“ dodal.

Protože však dochází ke kyberšikaně především v době mimo vyučování, podle tvrzení oslovených ředitelů školy výrazněji zasahovat ve věci potrestání viníků nemohou.

Vedoucí projektu E-bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá mimo jiné i kyberšikanou, Kamil Kopecký však tvrdí, že tento druh šikany není podle něj izolovaný samostatný problém. „Podle letošního průzkumu až osmdesát procent případů kyberšikany provádějí spolužáci oběti ze stejné školy či dokonce třídy a bývá velmi často svázána i se šikanou klasickou. A tato forma je vpodstatě jejím pokračováním. Když vědí, že nebude žádný postih, jejich agresivita roste,“ řekl Kamil Kopecký.

Základ prevence však spatřuje především v rodině. „Děti by měly získat základní etické kvality právě výchovou. Musí vědět, co si mohou dovolit a co ne. Bohužel v dnešní době mají rodiče většinou na výchovu dětí málo času a když se něco podobného stane, velmi často stojí na jejich straně, nechtějí spolupracovat a obhajují je,“ dodal vedoucí projektu Kopecký. Pokud však nastane situace, kterou nelze řešit ani s rodiči útočníků ani se školou, je namístě zkontaktovat policii.

„Není dobré čekat, až takové jednání překročí únosnou mez. Je žádoucí nahlásit Policii České republiky všechny podobné případy a požádat o prošetření. A to ať již jsou děti oběťmi či útočníky,“ uvedla krajská policejní mluvčí Jana Bartíková s tím, že se útočníci především na internetu často domnívají, že je nelze dohledat. „Jsou však způsoby, jak je odhalit,“ dodala Jana Bartíková. Policie sama pořádá preventivní akce a informuje žáky a studenty o nebezpečích, která na ně ve virtuálním světě mohou číhat.

Ti, kteří se s problémem kyberšikany potýkají a nevědí, kam se obrátit, mohou najít radu i pomoc na webu projektu E–bezpečí.