Válečný veterán popisuje strastiplnou cestu za odbojáři do anglického exilu i atentát na Heydricha

Tento stále vitální devadesátiletý plukovník v záloze bojoval s hitlerovskými vojsky ve Francii i v Anglii. Jeho životní vojenskou operací se však stala činnost ve skupině, která na území Velké Británie připravovala atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Velehradský válečný veterán přiblížil svou strastiplnou cestu na západ při jedné ze svých přednášek, která se před časem uskutečnila v zaplněném sále základní školy v Prakšicích. „Druhého února 1940 nás několik zahájilo své putování pochodem přes Velkou Javořinu. V dalších dnech jsme už směřovali napříč Slovenskem přes Michalovce až do Užhorodu,“ popisuje krušné začátky Maděra.

Po cestě vlakem ze Zakarpatské Ukrajiny zatkli skupinku v Budapešti strážníci a vrátili uprchlíky zpátky na Slovensko. Čechoslovákům se zdařil až druhý pokus o překonání maďarského území. Maděra i s dalšími emigranty vzápětí překračuje hranici s Jugoslávií a v Bělehradě vstupuje do francouzské cizinecké legie. Přes Řecko, Turecko a Sýrii míří nováčci do legionářských kasáren v palestinském Bejrútu, odkud je loď přepravuje přes Středozemní moře do Marseille. Tam však na ně čekají velmi bídné životní podmínky.

„Shromáždilo se nás dvanáct tisíc a spali jsme na prknech v lágru pro španělské zajatce. Jakmile však Hitler přepadl Francii, pět tisíc nás, vyzbrojených starými zbraněmi, převelili do frontových linií nedaleko Paříže,“ s brilantní přesností popisuje velehradský plukovník v záloze dobu před 67 lety.

Boje s wehrmachtem byly podle něj velmi nerovné a krvavé. „Po dvou dnech jsme sice museli ustupovat až za řeku Loaru, tím však naše nasazení ve Francii neskončilo. Bojovali jsme tam až do ukončení francouzsko–německého konfliktu. Pak nás po Středozemním moři odvezl konvoj 64 lodí do Gibraltaru,“ dodává.

Závěrečnou fázi cesty z kontinentu do Anglie absolvovalo na tři tisíce československých legionářů, mezi nimiž byl také Maděra. „Tam jsme dostali za úkol hlídat část území Velké Británie před německou invazí,“ vzpomíná válečný veterán a zaměřuje svoji pozornost na atentát na Heydricha. S tím podle Maděry počítala československá exilová vláda jako s diverzní akcí.