Zlín je v pořadí již dvanácté město, kam Legiovlak zavítal. Legiovlak, tedy pojízdné muzeum věnované Československým legiím za první světové války, se skládá z jedenácti zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon.

„Vozy nejsou původní, protože v Rusku je jiný rozchod kol a původní vagony by u nás prostě nejezdily," vysvětluje Jiří Charfreitag, tajemník legie 100 a dodává: „Přesto jsme se snažili, aby se rokem výroby co nejvíce blížily období ruské anabáze. Nejstarší vagon byl vyroben roku 1909 a nejmladší koncem druhé světové války."

Podobnými vlaky se desetitisíce čs. legionářů přepravily v letech 1918–1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále. Jejich cestu tehdy nekomplikovalo jen mrazivé počasí, ale také táhlé všudypřítomné střety s bolševiky. Přesto se Čechoslovákům podařilo magistrálu obsadit a na čas vytvořit vlastní stát ve státě. Stali se hlavním pilířem ještě neexistující Československé republiky.

Průvodce čeká čtrnáctidenní služba

Legiovlak se skládá z vozů polní pošty, těplušky, zdravotního, štábního, krejčovského, obrněného, prodejního, kovářského, ubytovacího a dvou plošinových vozů.

Ve všech vozech čeká na návštěvníky věrná rekonstrukce vybavení, legionáři v dobových stejnokrojích, ale také originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii legií nejen v Rusku, ale například i při bojích o Těšínsko, nebo s Maďarskem při zrodu samostatného Československa.

Široké veřejnosti je Legiovlak přístupný zdarma. Ve všední dny od 8 do 16 a o víkendu od 9 do 16 hodin. Každou celou hodinu od 13:00 probíhají komentované prohlídky s průvodci. Jeden z nich, Petr Čížek, přiblížil Deníku, jak vypadá jeho služba.

„V současné době jsem zaměstnán s několika dalšími kolegy jako průvodce u Československé obce legionářské na projektu Legiovlak. Na službě nás bývá pět a střídáme se po čtrnácti dnech. Během služby bydlíme přímo ve vlaku, tak jako legionáři. Poslední, zelený vagon, nám slouží jako technické zázemí a noclehárna."

Legiovlak zůstává ve Zlíně do 19. listopadu, pak se vypraví do Břeclavi.

JAKUB MIKEL