V prosinci rekonstrukci dokončili a teď už zbývá ukázat návštěvníkům Zlína Baťův mrakodrap v celé jeho kráse. Demontáž lešení je závislá na počasí, nejpozději do konce března bude pryč. Terasa v 16. etáži však bude pro návštěvníky částečně otevřena už od 1. února.

Rekonstrukce sídla krajského a finančního úřadu řešila především opravu poškozené fasády a dalších venkovních částí budovy. Celkové náklady dosáhly 69 milionů korun, z toho 21 milionů má pokrýt dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Horší stav, než se původně zdálo

Dělníci u budovy postupně obnovili břízolitové omítky a poškozené cihelné pásky nahradili novými. Pracovali také na opravě hydroizolační vrstvy a výměně oplechování střešních konstrukcí. Došlo rovněž k revizi, revitalizaci a statickému zajištění konstrukce pojízdné lávky a opravě vlajkových stožárů na střeše, stejně jako nezbytné opravě vnějších částí oken a výměně parapetů.

Stav cihelného obkladu z pásků byl oproti původnímu předpokladu horší, proto stavební firma musela provést takzvané dokotvení nesoudržných polí z cihelných pásků pomocí ocelových trnů (kotev).

Těch bylo na celé budově nakonec použito více než 22 tisíc. Během stavby zjistili dělníci horší stav také u venkovních částí oken a parapetů. V obou případech nebylo možné závadu odhalit dříve, bez postaveného lešení, mimo jiné proto, že okna v budově nelze otevírat zevnitř.

250 tun lešení se stavilo tři měsíce

V průběhu rekonstrukce vyrostlo vůbec poprvé v historii lešení kolem celé budovy 21. Vzhledem k jejím parametrům (délka 80 metrů, šířka 20 metrů, výška 77,5 metru) se lešení stavělo celkem tři měsíce a jeho výměra dosáhla téměř 20 tisíc metrů čtverečních. Celé vážilo 250 tun. Oprava byla rovněž specifická v tom, že všechny postupy musely být konzultovány a odsouhlaseny Národním památkovým ústavem v Kroměříži (NPÚ).

To mělo významný vliv nejen na druh použitých materiálů, ale také například na to, že na fasádě bylo nutné vytvořit patinu, aby odpovídala době vzniku budovy, byla zachována její autenticita a současně nebyla dotčena její historická hodnota, která je z pohledu NPÚ velmi významná a jedinečná.

Vchod z třídy T. Bati bude do března uzavřen

Demontáž lešení potrvá nejpozději do konce března, v závislosti na počasí. Po tuto dobu ještě zůstane uzavřen vchod do budovy z třídy Tomáše Bati, příchozí mohou využívat druhý vstup z ulice J. A. Bati, tedy ze svitovského areálu.

„Terasu budovy v 16. etáži částečně otevřeme od 1. února s tím, že ještě před zahájením hlavní turistické sezony provedeme doplňující práce, například nátěry zábradlí nebo čištění dlažby,“ informovala ředitelka Krajského úřadu Zlínského kraje Jitka Hlavačková.

První etapa rekonstrukce budovy byla dokončena v roce 2019. Během ní byla opravena rozvodna nízkého napětí a páternoster, vyměněny rychlovýtahy, provedeny stavební úpravy vstupu do budovy ve druhé etáži, obnoveny teracové podlahy ve třetí etáži a zmodernizovány expozice ve 2., 8. a 16. etáži.

V době svého vzniku byl nejvyšší budovou ve střední Evropě

Baťův mrakodrap nechal v letech 1936 až 1938 podle projektu Vladimíra Karfíka postavit Jan Antonín Baťa, jako nové sídlo ředitelství firmy Baťa. V letech 2003 až 2004 prošla budova rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Za 630 milionů korun. Od té doby zde sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a také Finanční úřad pro Zlínský kraj.

Budova je jednou z vrcholných staveb předválečné funkcionalistické architektury, a je proto vedena na seznamu kulturních památek České republiky. Budova Baťova mrakodrapu oslavila 15. prosince 85 let od svého dokončení.

Neodmyslitelnou součástí budovy je také páternoster neboli oběžný výtah. Návštěvníci jej mohou požívat mezi 2. a 15. etáží. Lze do něj tedy kdykoli a kdekoli nastoupit i z něj vystoupit, a to s minimálním čekáním. Tím je zajištěna kapacita, kterou běžný výtah nikdy nemůže dosáhnout. Se svými 30 kabinami a zdvihem 58,5 metru je nejdelší v České republice. Nosnost jedné kabiny je 160 kilogramů.