Podle ní jsou rozdíly mezi úrovní nezaměstnanosti v okresech Vsetín, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště dlouhodobého charakteru. „Jsou podmíněny zejména rozvojem podnikatelských aktivit a to zejména na počátku devadesátých let,“ vysvětlila.
Naopak okresy Zlín a Uherské Hradiště patří mezi lokality s dlouhodobě podprůměrnou mírou nezaměstnanosti.
Celkový pokles nezaměstnaných má však za následek zvyšování zastoupení rizikových skupin mezi všemi evidovanými uchazeči. V současné době je v kraji mezi zájemci o zaměstnání pětadvacet procent osob se zdravotním postižením, třiatřicet procent lidí nad padesát let a devětatřicet procent nezaměstnaných, kteří jsou evidováni déle než rok.
Do ohrožené kategorie nezaměstnaných patřili ještě před pěti lety absolventi škol, na něž úřad práce poskytoval zaměstnavatelům příspěvek. „Dnes se většina z nich po ukončení studia zaměstná, aniž by potřebovala našich služeb,“ podotkla Majdyšová.
Ochotu dojíždět za prací z velké míry ovlivňuje výše výdělku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jenž v loňském roce provedla Hospodářská komora České republiky v rámci projektu Institutu trhu práce. Osloveno bylo celkem sedmnáct set lidí. „Polovina dotázaných odpověděla, že jsou ochotni dojíždět, pokud čas strávený cestováním nepřesáhne půl hodiny. Do jedné hodiny by pak dojíždělo asi pětatřicet procent lidí,“ řekla Majdyšová. Pokud by však byl výdělek dostatečně vysoký, zvyšuje se i mobilita obyvatel.
