„Je to dost smutné, když se někdo o svou rodinu nepostará, v každém případě by zesnulému měl vypravit pohřeb. Co se týče příspěvků, myslím že by lidé na to přece jen měli něco dostávat,“ míní například Jan Hobl z Kroměříže.

Právě Kroměříž má problémů se zajišťováním obecních pohřbů asi nejvíc v celém regionu. V Bystřici pod Hostýnem, Chropyni či Morkovicích se totiž lidé podle všeho obvykle o zesnulé postarají.

„Sám jsem si to nedokázal představit, že by pozůstalí nevypravili pohřeb a vůbec se o osobu blízkou nepostarali. Bohužel takový je život a kroměřížská radnice je v situaci, kdy město zajišťuje prostřednictvím odboru služeb pohřby těchto osob, o které nikdo z pozůstalých nemá zájem,“ povzdechl si kroměřížský starosta Miloš Malý.

Město se už letos podle něj muselo postarat o asi sedm takových „nešťastníků“.

„Překvapilo mě, že jsme na pohřby doposud vynaložili zhruba sedmdesát tisíc korun, což představuje sedm rozloučení. A průběžně množství narůstá. Počet se zvyšuje kvůli zrušení pohřebného: dokud se vyplácelo, každý, kdo vypravil pohřeb, dostal nějakou částku,“ nastínil starosta.

Příbuzní podle něj po zrušení pohřebného ztratili motivaci postarat se o zesnulého. Záležitost tak je na městech a obcích, protože ty mají ze zákona povinnost vypravit pohřeb osobě, o kterou se nikdo nezajímá.

„Kdo jiný než obec by tu věc měl zabezpečit? My se o zesnulém dozvíme od matriky v okamžiku, kdy je zemřelý zaregistrován. Pokud se nikdo do tří dnů nehlásí k vypravení pohřbu, kontaktují pohřební služby nás,“ popsal Malý.

Zvýšený počet pohřbů, jež zajišťují samosprávy, zaznamenali i v kroměřížské Pohřební službě Konkordia.

„Je pravda, že přibylo rozloučení bez obřadu, která zajišťují města a obce. Nejčastěji to tak funguje právě v Kroměříži. Řekla bych, že je to dáno tím, že se zvýšil například počet lidí bez domova. Dalším důvodem je, že pokud někdo zemře v nemocnici, domově důchodců či v psychiatrické léčebně, má město ze zákona povinnost se o nebožtíky z hlediska toho, kde zemřel, postarat,“ potvrdila spolumajitelka kromeřížské pohřební služby Tamara Melichárková.

Zatímco třeba v Chropyni, Morkovicích či Bystřici pod Hostýnem už si ani nevzpomínají, kdy se museli postarat o vypravení pohřbu, v Kostelanech se s něčím podobným setkali naposledy letos. V tomto případě se ale nejednalo o lhostejnost ze strany pozůstalých.

„Když zemřela při tragické události místní mladá dívka, obrátili se na nás příbuzní, zda bychom jim finančně nevypomohli,“ připomněl smutnou událost kostelanský starosta Jan Petřík.

Lidé, kteří se o poslední rozloučení nepostarají, mohou ale počítat s tím, že se na ně třeba jednou úředníci obrátí.

„Komisař či komisařka, kteří rozhodují o vypořádání dědictví, mohou chtít vyrovnání této pohledávky. Někdy se ale stane, že není co vypořádávat, tak se pak obracíme na ministerstvo práce a sociálních věcí. Máme totiž možnost požádat o kompenzaci těchto nákladů,“ uzavřel kroměřížský starosta.