Například invalidní důchodce Marián pracuje tři čtvrtě roku ve zlínské chráněné dílně.

„Jsem moc rád, že mám práci. Pomáhám při výrobě svíček,“ říká. Od úřadu práce má povoleno pracovat každý den šest hodin. „Nejvíce se mi líbí to, že máme při výrobě klid a nikdo nás nehoní,“ dodává upřímně Marián.

Technologie pro handicapované

V chráněné dílně Ergo Zlín pracují především lidé s mentálním postižením.

„V poslední době se nám daří začleňovat mezi ně i lidi s duševním onemocněním, což není vůbec jednoduché,“ sdělil ředitel Centra služeb postiženým Milan Antoš.

„Ve Zlíně se specializujeme na výrobu dekorovaných svíček a lité keramiky,“ dodává. Všechny produkty handicapovaní vyrábí ručně. Se stroji se v dílně nesetkáte. Při výrobě svíček pracovníci využívají holandskou technologii. Pracovní postupy jsou rozděleny na jednoduché dílčí operace tak, aby je člověk s postižením mohl zvládnout.

„Zmíněná technologie, v rámci které pracujeme se speciálními formami, částečně eliminuje handicap, s nímž se člověk potýká. Díky tomu jsou vlastně výrobky konkurenceschopné a zákazník je může plnohodnotně používat,“ vysvětluje ředitel.

Chráněné pracoviště se řídí zákoníkem práce tak jako běžné podniky. S každým zaměstnancem vedení uzavře pracovní smlouvu a jeho plat se nesmí ocitnout pod hranicí minimální mzdy. Naopak zcela individuální je pracovní doba.

„Rozsah pracovního úvazku je ovlivněn zdravotním stavem zaměstnance a jeho schopností pracovat. Někteří mají úvazek třeba jen na čtyři hodiny týdně, ale máme i zaměstnance, kteří zvládnou klasickou pracovní dobu,“ uvedl Milan Antoš.

Obtížné jsou detaily

Pro handicapované zaměstnance je důležité, že jsou v kolektivu a mohou komunikovat. „Velmi je motivuje také to, že za sebou vidí konkrétní výsledek,“ objasňuje zástupkyně vedení chráněné dílny Lucie Zlatníková.

„Práci člověku přidělíme podle toho, jak je zručný. Nejvíce problematické jsou pro naše pracovníky detaily, například když mají zavázat mašli. I v tomto ohledu jsou však schopni se zdokonalovat,“ prozradila Zlatníková. V současné době chráněná dílna zaměstnává přibližně dvacet pracovníků. Při aktuální poptávce je tedy plně obsazená.

„Lidé se k nám obvykle dostanou přes sociální zařízení. Klíčové je, aby projevili zájem a aby skutečně pracovat chtěli,“ řekl Deníku ředitel centra.
Jedním z „veteránů“ ve výrobně svíček je i Pavel, který se této činnosti věnuje úctyhodných jedenáct let.

„Mám na starost lití parafínu do forem,“ pochlubil se. Zaměstnankyně Marta pro změnu vytírá formy, které následně namastí olejem, aby šly svíčky dobře vytáhnout.
„Do dílny jsem se dostala přes Horizont (zařízení pro sociální rehabilitaci, pozn. red.) a velmi se mi tady líbí. Máme výborný kolektiv,“ zdůraznila Marta.

Lucie Mrázková