V minulém volebním období, co by hejtman rozjel jeden z největších investičních projektů, výstavbu nové nemocnice ve Zlíně Malenovicích za osm miliard korun. A i když nové vedení kraje jeho záměr dál nerozvíjí, věří, že nová nemocnice bude ve Zlíně stát. Nyní se věnuje práci v Senátu, jak slíbil, zaměří se více i na svou roli ve zlínském krajském zastupitelstvu.

Volby do Parlamentu České republiky však sledoval se stejným zájmem a zaujetím. A co si myslí o novém spojení konzervativních lidovců, pravicové ODS a liberální Top 09 pro letošní parlamentní volby?

O vítězství koalice

Co říkáte na vítězství koalice KDU-ČSL, ODS a Top 09?

Samozřejmě, jako člen koalice jsem velmi rád, že tak uspěla. Radost mám i proto, že věřím, že když ve vládě nebude ČSSD, skončí to strašné zadlužování České republiky a nespravedlivé rozdávání peněz kde komu. A to nemyslím důchodce to je v pořádku. Myslím tím rozdávání peněz lidem, kteří nepracují a dostávají velké peníze a to nejen těm na dávkách, ale i těm, kteří nepracovali a v době covidu brali sto procent platu, což v době krize podle mne není dobré. To jsou věci, které se nyní snad již dít nebudou. Ta změna byla hrozně důležitá.

Jak si lidé u nás volí podle vás strany? Vybírají si podle preferencí nebo leadera?

Sociologické výzkumy mluví jasně. Drtivá většina voličů bez ohledu na vzdělání volí emotivně, tedy pocitově v souladu s trendy a náladami ve společnosti. Významně je navíc ovlivňuje sociální skupina, ke které náleží. Celospolečenská poptávka po změně vyústila v prvenství SPOLU, přestože osoba leadera Petra Fialy nehrála dominantní roli. Zatímco ANO 2011 by se bez Andreje Babiše do Sněmovny v roce 2013 a 2017 nedostalo, dnes už velmi minoritně ano. Stejně je to u SPD v osobě Tomio Okamury. STAN takzvaně "kanibalizoval" Piráty, ke změně nálad však došlo v průběhu předvolebních bojů.

Jak vnímáte pozici KDU-ČSL a jejich spojení v koalici společně s ODS a Top 09 ?

Jako výhodnou. Situace byla jasná. Obě malé strany se motaly od 4 do 6 procent. To znamená, že představitelé těchto stran měli velký zájem se spojit proto, aby se s jistotou do parlamentu dostali. ODS tímto spojením získala větší působnost, ukázalo se tak, že skutečně dostali víc procent, než kdyby tato strana kandidovala sama. Rozhodnutí pro koalici bylo správné. No a úplně stejně to udělal STAN, protože Piráti byli nahoře a STAN byl taky někde kolem 5 procent. Takže pro tyto malé strany šlo o vlastní záchranu v Parlamentu, řekněme i o vlastní pozice jednotlivých poslanců, kteří nyní kandidují. Teď záleží na tom, zda pnutí přeskákaných kandidátů v obou koalicích nezpůsobí velké problémy.

O fungování po volbách

Jak podle vás budou tyto uvedené koalice dál fungovat po volbách?

Pokud získají koalice moc, tedy ovládnou Sněmovnu a Vládu ČR, pak je tato moc udrží u sebe do doby, než přijde na řešení problémů, které jsou nepopulární. Pak je důležitá pokora nových poslanců pramenící v realitě. Poslanci KDU-ČSL, TOP 09 a STAN si musí uvědomovat, že bez koalic by jich většina v PsP nebyla, či nebyly ani jejich strany. Je tedy namístě, aby disciplínu a velkorysost uplatnily při obsazování funkcí. A to mě z náklonnosti k Pirátům nepodezírejte, ale díky nim budou moci být koalice u moci.

Je pro koalici lidovců, ODS a Top 09 další předvolebně vzniklá koalice Piráti se STAN konkurence?

Jednoznačně to je konkurence. Všechny strany, jsou si mimo opojných chvilek konkurencí. Mluvíte o spolupráci jednotlivých stran v rámci poslanecké sněmovny, přesto, jde především o voliče.

Myslíte, že jim jejich spojení uškodilo? Vždyť například lidovci stojí na křesťanských, řekněme, konzervativních základech a Top 09 je zde názorově zcela na opačném pólu. 

Jistě byli voliči, co se s koalicemi neztotožnili a nevolili je, či volili někoho jiného. Celkový trend však ukazuje, že víc rozhoduje momentální nálada než požadavek na jasně orientované, hodnotově vyprofilované strany.

A jaký na to máte názor vy, osobně?

„Dívám se na to jako člověk, který vnímá při spojování či spolupráci stran důležitost podobného filozofického pohledu na svět zástupci sdružených stran. Pro každou činnost je důležitý cíl, ale pokud se rozhádají pro cestu k němu, nic neudělají. Ale přeji si, aby mě dobrou spoluprací příjemně překvapily.

O účasti na jednáních

Budete se účastnit povolebních vyjednávání?

Určitě ne, to budou řešit předsednictva stran dle svých stanov. To znamená, že hlavně budou vyjednávat tito lidé a pak zvolení poslanci. Nejsem v předsednictvu a senátorů se to netýká.

Mohou se nová spojení odrazit na krajské úrovni? Myslím tím, že se nová spojení ve vládě přenese do rozhodování v krajských zastupitelstvech?

Může to tak být, ale záleží na tom, kolik lidí z krajů v zastupitelstvech je v ústředních orgánech. Kolik je z nich poslanců. Pak se to stát může. Navíc je k tomu třeba vědět a umět něco pro kraj dělat. Zatím se jeví, že většina radních dosáhla svého životního vrcholu i platu a jejich krédo není dělat, ale přežít. Žijí vlastně v ohromné nesvobodě.

Takže podle vás nemá Zlínský kraj personální potenciál pro obsazení ministerského křesla?

Určitě je v našem kraji schopných lidí hlavně mimo politiku dost. Když si však spočítají, že jim vše co doposud dělali a jak žili bude přičteno k tíži, ani tímto směrem neuvažují. Mezi zvolenými poslanci však jistě možné kandidáty najdeme.

O prezidentovi ČR

V neděli byl prezident České republiky Miloš Zeman hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha To vyvolalo různé úvahy o tom, zda bude schopen zasáhnout do povolebního vyjednávání. Jak situaci vnímáte?

I když asi před čtyřmi dny proběhla mezi senátory výzva kolegů Pavla Fišera a Václava Lásky – "Není čas na finesy", já si osobně myslím, že je třeba, abychom byli zdrženliví a vyčkali. Na silné kroky a řeči, na ty je ještě čas. Jsme pořád ještě ve lhůtách, a vše je v pořádku.

Buď se pan prezident zotaví a bude vyjednávání o sestavení vlády „moderovat“ a činit kroky nebo ty přejdou v opačném případě na předsedu Poslanecké sněmovny jak říká Ústava ČR. Vyčkal bych tedy, jak se situace vyvine, protože teď ještě nejsme za lhůtami a nemáme ústavní deficit.