Oslovení politici, kteří vedou krajské volební kandidátky do sněmovny, hovoří o školství a především o tom, zda by mělo být zpoplatněno

To snižuje úroveň českého školství. Dodávají, že ve většině vzdělávacích zařízení navíc chybí dostatek praxe, která by lépe připravila studenty do života. Deník se ptal na názory šesti krajských volebních lídrů do Poslanecké sněmovny.

Všichni oslovení podporují učňovské školství. Právě o řemeslnické obory totiž v posledních letech zájem prudce poklesl. Chválí však kraj, který poskytuje na tyto obry stipendia.

„Představa, že se obejdeme bez kvalifikovaných řemeslníků, kteří tvoří jádro ekonomiky, je naivní. Musíme mladé lidi více motivovat a zdůraznit jim, že mají možnost si dodělat po výučním listu maturitu,“ říká občanský demokrat Petr Nečas.

Motivovat nestačí jen studenty, ale i jejich rodiče, zdůraznil komunista Vladimír Koníček. Sám má totiž zkušenosti ze školství jako bývalý pedagog Střední průmyslové školy v Uherském Hradišti.

„Dospělí řekli dítěti: půjdeš na průmyslovku. Jejich syn ale ode mě dostal pětku z fyziky, tak přestoupil na učební obor kuchař-číšník. Po letech jsem jej potkal a byl maximálně spokojený,“ poznamenal Koníček.

Nízký zájem o učební obory přikládá také preferenci gymnázií, které neumožňují narozdíl od jiných škol specializaci. „Školy vysávají mladé lidi. Je to pro ně ekonomická záležitost,“ zdůvodňuje sociální demokrat Zdeněk Škromach.

To je ale špatně, reaguje Martin Vacek z Věcí veřejných. „Když se dostávají peníze na žáka, někde se učí jak v Plzni, učitel na vysoké škole má 17 tisíc a student se mu směje, že dostane 30 na brigádě – není školství na úrovni, na jaké by mělo být,“ uvedl Vacek, který mimo jiné apeluje na větší komunikaci mezi školstvím a průmyslem.

Problém spatřuje Petr Gazdík z TOP 09 už na prvním stupni vzdělání. Upozorňuje, že ne všichni absolventi základních škol umějí plynule číst či rozumí textu.

„Měla by existovat zkouška základního vzdělání, která by mohla být vstupenkou na střední školu. Zvažovali bychom také, zda nezrušit deváté ročníky. Výrazně by se tím ušetřilo. Rozhodně bychom nesnížili platy učitelům, kterým by se naopak měly zvýšit pravomoce,“ vyjmenoval Gazdík.

Se zajímavým námětem přichází i lidovkyně Michaela Šojdrová. Ta by totiž kromě žáků prověřovala i ředitele.

„Někteří si stěžují na jejich neodvolatelnost. Chceme, aby tato možnost v zákoně byla. Počítáme se zavedením rekonkurzu pro ředitele škol. Po pěti letech by skládal účty a zřizovatel by mohl navrhnout konkurz,“ dodala Šojdrová.

Co se týče vysokého školství, všichni oslovení politici se shodli, že Zlínskému kraji stačí jedna univerzita. Spíše než na zvyšování počtu studentů však kladou důraz na rozvoj, zvyšování kvality a kreditu výzkumu.