Vila na Kudlově v posledních desítkách let pouze pustla, její znovuzrození proto těší zlínské pamětníky i architekty. Podle expertů ale objekt ztratil své kouzlo kvůli necitlivé přístavbě krytého bazénu.

„Hledal jsem prostory, kde bych mohl bydlet. Otec mi řekl, že vedle filmových ateliérů viděl pěkný dům, šel jsem se tam podívat. Vila mě zaujala. Rozhodl jsem se kontaktovat majitele, který dům koupil v konkurzu a odkoupil jsem ho od něj,“ popsal své první dojmy Tajariol.

Vila před rekonstrukcí dlouhá léta chátrala. „Byla v dezolátním stavu. Byla to hrůza. Chodili do ní bezdomovci. Byly tam vytrhané parkety,“ popsala objekt sousedka Milada Chudárková.

Osud domu smutně sledovali i zlínští historici. „Vila byla v naprosto katastrofálním stavu a zarostlá vegetací,“ popsal cennou stavbu ředitel Státního okresního archivu Zlín Zdeněk Pokluda.

Podle nového italského majitele zbyly z původní vily jen obvodové zdi. Přestavba proto byla náročná.

„Snažím se, aby dům vypadal obdobně jako tehdy, kdy byla vila postavená. Změnil jsem jen garážová vrata a zvlášť jsem postavil bazén,“ usmál se Tajariol.

Opravy pozorně sledují zlínští architekti. „Jsme rádi, že po letech, kdy byla vila vinou předchozích majitelů v dezolátním stavu, konečně našla majitele, který má snahu ji obnovit,“ uvedla zlínská hlavní architektka Dagmar Nová. K vile se ale podle ní vůbec nehodí přistavěný krytý bazén.

„Dříve byla vila naprosto geniálně propojena s exteriérem. Teď už to není ono. Nový bazén mohl být postavený jinde a v jiné poloze tak, aby celá arkáda a sloupoví zůstalo zachováno,“ posteskla si.

Michele Tajariol se chce do opravené vily nastěhovat přibližně za půl roku.

„Hlavní rekonstrukční práce už jsou dokončeny. Práce se teď začínají přesunovat ven. Jde o úpravu zahrady a okolí. Zatím bydlím asi dvě stě padesát metrů od domu v bytě. Na termín dokončení proto netlačím, nepospíchám,“ doplnil spokojený Tajariol.

Kolik za vilu a její rekonstrukci zaplatil, neprozradil. Doplnil ale zajímavost, že do svého nového domu rozhodně umístí velký kulečníkový stůl.

Původní Liškovu vilu navrhl v padesátých letech minulého století architekt Zdeněk Plesník. Ve vile tehdy bydlel nejslavnější český skladatel filmové hudby Zdeněk Liška. Proslavily ho například filmy Vynález zkázy, Vyšší princip, Markéta Lazarová, ale i Hříšní lidé města pražského, 30 případů majora Zemana a dokumentární snímky cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda.

Martin Lavay