Léta žádali město či třeba ministerstvo školství o příspěvek na rekonstrukci zastaralého škvárového hřiště, které se po každém dešti měnilo v jednu velkou lagunu, vhodnou tak pro zápasy v bahně.

Plochu je totiž nutné vyrovnat s okolním terénem, zhotovit drenážní podloží a osadit novým trávníkem. Předpokládané náklady akce jsou pět a půl milionu korun.

Žádosti byly k ničemu, a tak situaci vyřešili po svém, i když jen dočasně. Před zhruba deseti lety si pronajali vedlejší kus pole, osadili jej trávou a vybudovali hřiště tam.

„Problém je v tom, že jsou to pozemky několika subjektů. Nájem může být kdykoli ukončen a klub ztratí jedinou plochu, kde může provozovat svou činnost. V územním plánu jsou tyto pozemky určeny pro jiné využití, ne pro sportoviště,“ poukázal předseda sportovního klubu Jiří Gruník s tím, že právě původní škvárové hřiště je jedno z mála míst v okolí, kde se může sportoviště v souladu s platným územním plánem vybudovat.

Příspěvek od města nakonec získali ne na škvárové, ale zcela nové víceúčelové minihřiště s umělým povrchem na městských pozemcích, u něhož doufali v roce 2010 v dotaci od Českomoravského fotbalového svazu. „Na dotační program jsme však nedosáhli,“ konstatoval Gruník.

Dotaci vloni nedostali

Nově budované víceúčelové hřiště s umělým povrchem o velikosti 40 krát 20 metrů, u nějž zadavatel zajistí spodní část a Českomoravský fotbalový svaz umělý trávník, má být umístěné mezi pronajatým polem a svépomocně opravovanou plochou.

„Klub měl zažádáno o dotaci fotbalový svaz. Pokud by jej dostalo, byli jsme ochotni peníze doplatit,“ vzpomíná tehdejší radní zodpovědný za finance města Miroslav Hladík (ODS). Druhou variantou bylo postupné financování víceúčelového hřiště, vhodného i pro fotbal, v několika fázích. „V té variantě mělo být hřiště hotové v roce 2012,“ uvedl Hladík s tím, že takto byli dohodnuti s komisí místní části.

Po volbách se ale, alespoň prozatím, spolupráce přerušila. Hladík však upozornil, že jeho strana například na letošním únorovém zastupitelstvu navrhovala navýšení finančních příspěvků pro místní části, a byly tak peníze třeba právě na aktivity sportovců v Loukách.

Na jednu etapu rekonstrukcí, a to šaten a sociálního zařízení, přispělo město 250 tisíci korun schválenými zastupitelstvem počátkem září 2010. „I kabiny jsme ale přistavovali svépomocí a dofinancovávali s pomocí sponzorů. Je to ale velmi náročné takto bez pomoci takzvaně shora vytvářet kvalitní podmínky pro sportování mladých. Jak to bude dále, se uvidí,“ povzdechl si šéf sportovního klubu.

Dodal, že i komise místní části má nyní jiné priority, a taky velmi omezené finanční možnosti, než aby pomohla klubu na krajské úrovni, kde tráví svůj volný čas aktivně hráči od přípravky až po mužské družstvo, a tak je vidina hraní na vlastním opraveném hřišti opravdu vzdálená.

Vedoucí komise místní části Jana Květáková odkázala v otázkách pomoci s financováním sportovců Deník na mluvčího magistrátu Zdeňka Dvořáka. Ten fotbalistům vzkázal, že město určitě může v rámci svých možností klubu pomoci. „Zatím jsme ale nedostali žádný podnět či žádost,“ řekl Dvořák.

Předseda klubu ovšem ujistil, že snad nevynechali rok, aby se o příspěvek na rekonstrukci nepřihlásili. Letos tak učinili v úterý, což ovšem nemusela mít ještě včera radnice k dispozici.

Pozor na záplavy

Mezitím fotbalisté jednají sami a pracují na rekonstrukci starého škvárového hřiště. „Nejdůležitější je zvednout jeho úroveň, a tím předejít možným budoucím škodám při záplavách,“ konstatoval Gruník.

Klub, jehož členská základna je 509 členů, se zaměřuje zejména na práci a výchovu mládeže, přičemž 198 má do osmnácti let. Má vlastní Fotbalovou školu SK Louky, která se stará o výchovu malých sportovců od jejich 4 let. Klub dosahuje výborných výsledků v krajských soutěžích.