Zřejmě nejznámější luhačovické prameny, Vincentka, Ottovka, Aloiska a Pramen dr. Šťastného, jsou veřejně přístupné. Klienti lázeňských zařízení či návštěvníci Luhačovic je tak mohou využít k pitné kúře. "Kromě toho tyto prameny, spolu s velkou většinou ostatních, využíváme k léčebným koupelím a inhalacím," uvedl Dědek. V lázních přitom s nedostatkem minerálních vod problém nebyl. Luhačovické prameny vydají celkově za minutu 210 litrů s celkovým obsahem 1,25 kilogramu minerálních látek.

Minerální vodu z pramene Vincentka využívá kromě lázeňských zařízení také společnost Léčivé vody. Kyselku, kterou získává z 34 metrů hlubokého vrtu, plní do lahví, kromě toho z ní vyrábí také doplňkový sortiment. Jde například o zubní pastu, nosní sprej, hydratační krém či sirup. Firma ročně prodá od 2,5 do tří milionů lahví. Podíl doplňkového sortimentu na tržbách se nyní pohybuje kolem 40 procent.

Vincentka, která je zbytkovou mořskou vodou, je známa již více než 300 let. V roce 1851 byla u jejího pramene postavena první plnírna. Současná byla vybudována na konci 40. let minulého století. Lázně Luhačovice pak minerálku získávají z vrtu hlubokého asi 50 metrů. Léčivé vody a Lázně Luhačovice se dostaly kvůli Vincentce do sporu. Společnost Lázně Luhačovice nesouhlasí s tím, že Úřad průmyslového vlastnictví zapsal v minulosti známku na Léčivé vody.

A.s. Lázně Luhačovice se specializuje hlavně na léčbu nemocí dýchacího ústrojí, jejich služeb ale hojně využívají i lidé s poruchami pohybového aparátu a zažívacího ústrojí či cukrovkou. Kapacita lázní je 1300 lůžek, ve firmě pracuje asi 550 lidí. Služeb společnosti loni využilo asi 29.000 klientů, firma tak dosáhla tržeb ve výši 348 milionů korun. O rok dříve to bylo 364,4 milionu korun.