Po schodech obrostlých břečťanem elegantně schází Tereza Ramba, představitelka hlavní ženské role. Míří do přistaveného karavanu, kde mají herci zázemí.

Diváci v pohádce také uvidí celou plejádu známých českých herců

Podle československé filmové databáze si v ní zahrají například Jiří Dvořák, Jaroslav Plesl, Pavel Zedníček nebo Marek Adamczyk.

Kvůli natáčení pohádky bude v Luhačovicích od 2. do 18. září uzavřena silnice v ulici České Armády. „Uzavírka se týká úseku od křižovatky s ulicí Betty Smetanové po odbočku k dětské léčebně a základní škole,“ informovala radnice na svém facebookovém účtu.

Filmaři zavítají také do Hodonína, Rimic, Úštěku a točit se chystají rovněž na Slovensku

Pokud vše půjde podle plánu, do kin by se Cukrkandl měl dostat v druhé polovině příštího roku. Rodinný pohádkový film vypráví příběh, který se točí kolem tajů zubařského oboru.

close Luhačovice obsadili filmaři. Natáčí tu pohádku Cukrkandl s Terezou Ramba info Zdroj: Deník/Iva Nedavašková zoom_in Luhačovice obsadili filmaři. Natáčí tu pohádku Cukrkandl s Terezou Ramba

Malebné lázeňské Luhačovice jsou na filmování zvyklé. Hrály už v Četnických humoreskách, Četnících z Luhačovic nebo snímcích Znamení koně a Lev s bílou hřívou.

Až filmaři objeví kouzlo nově otevřených Slunečních lázní, budou se do Luhačovic vracet ještě častěji.

Vila Kancnýřka z roku 1906 je zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Tato unikátní šestiboká vilka leží na kopci v lázeňské čtvrti rozlehlém pozemku pod lesem. Pyšní se ojedinělou „zlatou“ střechou, která je ukázkou spojení geometrické secese a orientálních vlivů.

Zvláštní jméno získala po svém stavebníkovi. Bedřich Kancnýř byl c. k. radou Zemského soudu v Brně. Celou řadu let aktivně pracoval v mnoha veřejných funkcích. Byl také častým návštěvníkem, akcionářem a podporovatelem lázní Luhačovice. V roce 1906 se rozhodl postavit si v Luhačovicích vilku, která měla sloužit jako letní byt či „letohrádek“.

Autor vily, brněnský architekt Jan Mráček (1874–1961), byl žákem vídeňského profesora Otto Wagnera.