Do roku 1849 byl Lukoveček součástí Lukovského panství, pak byl řadu let součástí okresu Holešov, poté okresu Kroměříž, zase Holešov, pak okresu Gottwaldov, od roku 1976 až do roku 2001 spadal pod Městský úřad Fryšták. K 1. lednu 2001 se obec osamostatnila.

„Řešili jsme tehdy, zda se odtrhnout, či ne, byla to poslední možnost. Za sebe nakonec mohu říct, že to byl krok k lepšímu, tedy zatím to tak vidíme," říká.

Pro Lukoveček je tím nejpalčivějším problémem kanalizace, na druhou stranu už na ní krok za krokem pracují, připravují vše podstatné. Nyní ji mají částečně řešenou pouze po jednotlivých ulicích s tím, že výustě vedou do Fryštáckého potoka. Domácnosti mají jímky na vyvážení či septiky, ty novější septiky a vlastní čističky odpadních vod.

Když v roce 2001 obec zahájila novou samostatnou éru, na řadu přišlo velké budování.

„Začalo to tím, že jsme se pustili do rekonstrukce stávající budovy obecního úřadu, místnosti pro starostu, upravilo se schodiště, sociálky v patře i přízemí, kuchyňka. Dříve se tu topilo v kamnech, takže jsme sem nově natáhli plyn," vzpomíná Ludvík Nejedlý.

Časem se zaměřili na fotbalové i dětské hřiště či úpravu sportovního areálu. V obci mají například vlastní víceúčelovou vodní nádrž, která v létě slouží ke koupání, v zimě zase k bruslení. V areálu je rovněž dětské hřiště s řadou atrakcí, brouzdaliště pro nejmenší, zastřešené posezení s ohništěm a bufet.

„Ovšem vloni jsme měli problém jej napustit, jak byla hrozná sucha. Požádali jsme proto nakonec o spolupráci Fryšták, aby nám pomohl s doplněním nádrže. Takže hasiči vlastně měli takové cvičení, dostali jsme padesát kubíků vody darem od města Fryšták," připomíná.

V Lukovečku působila do roku 1967 školní jednotřídka, poté tam už škola nebyla, nikdy ani mateřinka. Děti spadají a dojíždějí do fryštácké základky a mateřinky, stejně tak obyvatelé na úřady nebo na poštu.

V obci zato výborně funguje kulturní život, přes celý rok se tam koná celá řada akcí: košt slivovice, ukázka domácí kuchyně, slet čarodějnic, kácení máje, vítání prázdnin, festival Na Kopečku, benefiční akce Pod hvězdami, drakiáda, dětský karneval, vodění medvěda a další. Vždycky na mikulášskou besídku pak místní ochotníci nacvičí a sehrají nějakou pohádku.

„Jediné, co nám tu snad ještě chybí, je pohostinství. Budova pro něj tady je, dříve tu totiž hospoda bývala, ale neuživila se," dodává starosta.

Co se týče dopravního spojení, to mají v obci na jedničku, autobusy přes Lukoveček jezdí ve směru na Zlín, do Holešova, Bystřice pod Hostýnem, Olomouce, přímý spoj jede dokonce i do Ostravy.

Lukovečtí jsou spokojení, žít jinde by prý nechtěli. Jako dítě tam žila například Ivana Krajčová, pak žila léta v Havířově, před třemi roky se vrátila zpět.

„Vesnice mi přirostla k srdci, cítím tady kořeny, vždyť tu žili mí předci. Hodně se mi tu líbí, jediné, co mi tu schází, je hospoda. Ne že bych do ní potřebovala chodit pít, ale je to místo setkávání," říká Ivana Krajčová.

Jedenáct let je Lukoveček zase domovem pětašedesátileté Libuše Lušovjanové. „Žije se tu fantasticky, nic tady nepostrádám," hodnotí.