„Velmi často navštěvuji kino ve Valašských Kloboukách. Po Novém roce budu muset zřejmě dojíždět do Zlína, což se mi určitě prodraží," posteskl si Milan Koudelka z Valašských Klobouk.

Podobný osud čeká zřejmě i další obyvatele menších měst a obcí. Problém totiž spočívá ve vysokých nákladech digitalizace, na kterou nemá spousta provozovatelů malých kin peníze.

„Bohužel nás brzdí rozpočet, jelikož už nemáme možnost čerpat dotace z Českého fondu kinematografie," uvedla Marie Kolajová z městského úřadu ve Valašských Kloboukách.

Do konce roku mají kina možnost promítat na 35milimetrové pásce. Od Nového roku však budou filmy pouze v digitální formě na speciálním kódovaném disku, který bude schopen rozpoznat jen kvalitní přístroj. Ten však stojí miliony korun.

Větší města už mají digitalizaci za sebou

„Zatím nějakým způsobem promítáme a promítat budeme. Ale vše záleží především na rozhodnutí města, které naše kino financuje," dodala Marie Kolajová. Dodává, že digitalizaci mohou zvládnout za rok, ale i za dva, anebo vůbec neproběhne.

Bohužel Valašské Klobouky nejsou jediným městem, kde má kino nejistou budoucnost. V Napajedlích u Zlína řeší stejný problém. Jak uvedl Antonín Přikryl z Klubu kultury Napajedla, sitaci mají poněkud přívětivější.

„O digitalizaci uvažujeme, jelikož dodavatelé vyhrožují tím, že kopie na původní pásky dělat nebudou," informoval Antonín Přikryl. S městem už totiž jednají o mnoha variantách.

„Vše se točí kolem financí. Nemáme tak vysokou návštěvnost jako velká kina ve městech, tudíž uvažujeme o menším rozsahu digitalizace. Jistotu však nemáme zatím žádnou," upozornil Přikryl.

Právě větší města v kraji, tedy Zlín, Kroměříž, Hradiště, Vsetín i Luhačovice už mají kompletní digitalizaci za sebou, jak potvrzuje ředitel kina Svět ve Valašském Meziříčí Jan Grepl. „Digitalizaci jsme stihli ještě ve druhé vlně dotací," upřesnil Jan Grepl. Inovace přišla kino údajně na několik milionů korun a padesát procent pokryly právě dotace z českého fondu pro rozvoj kinematografie.

Dojíždění za filmy se prodraží

„Když budu muset do kina jezdit do Zlína, celá návštěva se mi prodraží o stovku," stěžuje si devětadvacetiletý Martin Kolaja z Valašských Klobouk.

Jedinou alternativou, jak kina udržet při životě a promítat filmy s maximálně tříměsíčním zpožděním, je hledat levnější variantu, jak uvádí Libor Pecháček z Kulturního klubu Hulín. Jejich letní kino, kterého se digitalizace také dotkne, má prý budoucnost jistou.

„Pořizovací cena zařízení je příliš vysoká, proto jsme se rozhodli pořídit takzvaný Blue Ray a kvalitní promítací osvětlení, které je podstatně levnější," uvedl Libor Pecháček. Toto zařízení sice stojí oproti digitálnímu pouhých několik set tisíc, ale premiery filmů jsou tím pádem ztracené.

Už jen za vlastní

„Nevýhodou tohoto zařízení je fakt, že filmy vycházejí na Blue Ray discích zpravidla po třech měsících od premiéry, tudíž budeme promítat se zpožděním, ale přece," podotkl Libor Pecháček.

Poslední vlnu žádostí o digitalizaci přijímal fond v průběhu tohoto jara, o podzimní vlně zatím neuvažuje.

Obce a města mohou však digitalizaci financovat pouze svým rozpočtem. Na všechna obecní a městská kina se tedy s velkou pravděpodobností nedostane, jelikož mají prostředky omezené. Kinům však hrozí zánik, nebo budou muset hledat nějakou levnější alternativu pro zachování promítání.

Autor: Jakub Schmid