„Ze všech poslaných životopisů mě pozvali na pohovor jenom dvakrát, někdy ani neodpověděly. Všude prostě chtějí mladší, ostarší už zájem nemají,“ míní paní Marie. Do té doby, než se stala nezaměstnanou, pracovala jako korespondentka vČeské pojišťovně.

„Odtud mě propustili zorganizačních důvodů, zeštíhlovali stavy,“ vysvětluje Marie. Třičtvrtě roku dostávala od Úřadu práce podporu vnezaměstnanosti, nyní je však už více než rok nucena vystačit si ise svým třicetiletým synem spatnácti tisíci korunami měsíčně. „Sama nedostávám ani korunu, žijeme ze synova invalidního důchodu a příspěvku na péči,“ uvádí.

Ztoho musí zaplatit nájem, energie, jídlo a další drobné výdaje. „Peněz nemáme moc, ale jsme skromní,“ sdělujeMarie.