Žáků v devátých třídách je rok od roku méně, konkurence u přijímacích zkoušek je stále nižší a středních škol, které si mohou z uchazečů vybírat, proto není mnoho. Jedná se většinou o prestižní školy, jako jsou například gymnázia.

„Přihlášky ke studiu jsme už obdrželi. Ani letos neuspokojíme všechny, kteří se k nám hlásí. O přijetí jednotlivých studentů rozhodnou až výsledky přijímacích zkoušek," informoval ředitel Obchodní akademie Tomáše Bati ve Zlíně Josef Rydlo.

Řada kantorů základních škol ovšem potvrzuje, že pokud si žák zvolí méně prestižní střední školu, s přijetím potíže nemá.

„V devátém ročníku máme 74 žáků. Domnívám se, že většina z nich se dostane na školu, kam si podali přihlášku. I čtverkaři, pokud zvolí vhodnou střední školu, se na ni dostanou a patrně ji bez větších problémů i dokončí," tvrdí ředitel Základní školy Emila Zátopka ve Zlíně Lubomír Vývoda.

Ani na gymnázia prý není takový problém dostat se jako dříve.

„Hlásil jsem se na dvě gymnázia v okolí svého bydliště. Na obě jsem se dostal. V Uherském Hradišti mi připadaly přijímací zkoušky těžší, ale nenašel jsem v nich nic, na co bych nebyl připravený," tvrdí budoucí student gymnázia Jan Jindřich Karásek.

Podle učitelů většina žáků devátých tříd počítá s tím, že se o ně střední školy poperou a na přijímačky se příliš neučí. Velkou práci pak nemají ani s úspěšným proplouváním studiem. Střední školy dostávají příspěvky na každého žáka. Nemají proto žádnou motivaci studenty ze školy vylučovat nebo je nechat propadnout.

K maturitě se tak dostanou i ti, kteří nemají příliš mnoho studijních předpokladů. Úroveň vzdělání, kterou si mladí lidé z těchto středních škol odnášejí, je proto mnohem nižší, než bývala před lety a maturitní vysvědčení ztrácí dřívější hodnotu. Smutným důsledkem tohoto stavu je, že absolventi s maturitou hůře hledají zaměstnání.

Učňovské obory, jež by jim mohli práci zajistit, přitom zejí prázdnotou. „Naši žáci se na učiliště téměř nehlásí. Přihlášky si tam podávají prakticky jen ti deváťáci, kteří mají velmi špatný prospěch, případně neuspějí u přijímacích zkoušek na střední školu," sdělil Milan Alex, ředitel ZŠ Komenského.

Pokud se nic nezmění, hrozí, že za pár let nebude mít kdo opravovat kapající kohoutky a provádět jiné údržbářské práce. Zlínský kraj přitom už několik let podporuje učňovské vzdělávání například formou stipendií, které dostávají žáci s dobrým prospěchem.

Některé učňovské obry nabízejí svým absolventům získání zaměstnání ve firmách, kam posílají své žáky na praxi. Dobrý instalatér či zedník si navíc vydělá i slušné peníze. Není tedy pravdou, že by z učňovských oborů odcházeli lidé předurčení brát nízké platy za podřadnou a namáhavou práci.