Medvědice, která byla na začátku dubna odchycena v oblasti Lysé hory a dostala telemetrický obojek, se čile přesouvá mezi beskydskými pohořími. Za dva týdny intenzivního monitoringu urazila minimálně 132 kilometrů, tedy průměrně 9,5 kilometru za den.

Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 % veškerých záznamů o jejím pohybu. Odborníci zároveň na základě analýz DNA potvrdili, že jde o stejného jedince, který se na podzim loňského roku pohyboval na Vsetínsku.

Sledování medvědice proAgentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zajišťuje Mendelova univerzita v Brně. AOPK ČR dále spolupracuje s Hnutím DUHA Olomouc, Institutem ochrany přírody polské akademie věd a Správou polského tatranského národního parku, která poskytla telemetrický obojek.

Děti všech věkových kategorií se 25. dubna 2019 bavily na 29. ročníku Dne Země v režii Alceda Vsetín
Den Země přilákal do Panské zahrady dva tisíce lidí

Už třetí den po odchytu medvědice opustila oblast Lysé hory, když v ranních hodinách přeplavala asi 270 metrů širokou vodní nádrž Šanci a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala na západ až k Hukvaldům do Palkovických hůrek.

Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na území Zlínského kraje – do Vsetínských Beskyd.

POHYBUJE SE PŘEVÁŽNĚ MIMO TRASY TURISTŮ

“Přesuny mezi pohořími se odehrávaly ve většině případů v nočních, brzkých ranních a podvečerních hodinách. Přes den medvědice odpočívala na méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v mladých porostech a houštinách, v dostatečné vzdálenosti od obydlí a turistických tras. Více než 92 % získaných polohových dat zvířete bylo situovaných v lesních porostech, které jsou přirozeným biotopem medvěda,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Jeho kolegové z Univerzity Karlovy mezitím dokončili analýzu genetických vzorků, sebraných na podzim loňského roku na Vsetínsku a porovnali je s DNA odchycené medvědice.

„Genetický profil vzorků z Hostýnsko-vsetínské vrchoviny z podzimu a Moravskoslezských Beskyd ze zimy včetně genetického určení pohlaví se shoduje s DNA medvědice, která byla odchycena a opatřena telemetrickým obojkem v dubnu v oblasti Šancí, jedná se tedy o stejné zvíře. Srovnání s velkým množstvím vzorků, které budou sebrány v letošním roce a které budeme analyzovat v souvislosti s výzkumem slovenské populace, by mělo odhalit přesnější původ tohoto jedince,“ uvedl Pavel Hulva, molekulární ekolog z Univerzity Karlovy.

Za posledních 14 dní se chování medvědice významně nevymykalo standardnímu chování divoce žijících medvědů. Ačkoliv procházela silně fragmentovaným podhůřím Beskyd a čtrnáctkrát překřížila silnice, přes den se skrývala v méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v houštinách, přičemž 92 % z 670 získaných souřadnic pocházelo z lesa. Medvědice poškodila celkem 4 stanoviště včelstev, ani jedno z nich však nebylo zabezpečeno.

ROZHRABANÉ MRAVENIŠTĚ A PAŘEZY

Odborníci v terénu zpětně ověřují lokality, kde se medvědice podle telemetrických dat zdržovala.

“Díky tomu jsme zjistili nejen to, jaká místa vyhledává k odpočinku, ale také čím se medvědice živí. Často jsme nalezli rozhrabané mraveniště, poobracené kameny a rozhrabané pařezy, kde hledala hmyz. Medvědice také v lese aktivně vyhledává schované zásoby bukvic od myšic. Také jsme nalezli několik poškozených mladých lip, u kterých byla stržená kůra. Tato aktivita souvisela s konzumací lýka plného mízy,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu z Hnutí DUHA Olomouc.

Hasiči zabezpečují střešní krytinu, kterou strhl silný vítr ze střechy Masarykova gymnázia ve Vsetíně ve středu 24. dubna 2019.
Silný vítr strhl část střechy vsetínského gymplu

Medvědice podle něj konzumovala i daňka. Vědcům se ale nepodařilo prokázat zda byl její kořistí nebo se jednalo o úhyn. Stejně jako jiní medvědi, ani medvědice v Beskydech občas neodolala vůni medu a poškodila několik úlů.

„Ukazuje se tedy, že medvědice se v tuto roční dobu živí potravou, která je běžná i pro ostatní medvědy žijící v Karpatských pohořích,“ dodal Bojda.

V případě, že by se medvědice začala opakovaně pohybovat v intravilánech obcí, odborníci ve spolupráci s uživateli místních honiteb začnou s plašením šelmy, zatím to ale nebylo potřeba. Experti zároveň doporučují, aby veřejnost sama předcházela možným konfliktům a nenechávala volně přístupné odpadky, a tam, kde je to technicky možné, chránila včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky.Taková ochrana je v zemích s výskytem medvědů běžná a účinná.

„I když se medvědice pohybuje většinou v lese, stále platí, že je to velké zvíře, které vyžaduje respekt. Prosíme proto obyvatele i návštěvníky Beskyd, aby se medvědici nepokoušeli najít, nepřibližovali se k ní a zároveň nenechávali v okolí lidských sídel odpadky, které by ji mohly lákat. A zároveň platí, že medvěd je zvíře, které do zdejších lesů patří, stejně jako rys a vlk. Na tom, že se zde pohybuje, není nic výjimečného, počet medvědů v oblasti Beskyd se v současnosti odhaduje na dva až pět,“ uvedl František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

“Díky telemetrickému obojku můžeme pohyb a aktivitu medvědice permanentně monitorovat. Uvidíme, zda zůstane na území České republiky nebo bude cestovat dále,“ řekl Filip Zięba ze Správy polského tatranského národního parku.

Ilustrační foto.
Rekordní návštěvnost! 50 tisíc lidí přišlo během Velikonoc do zlínské zoo

“Aktuálně je medvědice nejzápadněji žijícím jedincem z celé karpatské populace. Nevíme však, odkud přišla. Dálkový rozptyl jedinců je z hlediska konektivity populací v Karpatech velmi důležitý,“ dodal Zięba.

Minulý podzim medvědice napáchala škody, za něž Zlínský kraj vyplatil lidem - majitelům zabitých ovcí a poničených včelínů- více než 350 tisíc korun. 

VĚRA CHURÁ