„Mladé rodiny tíhnou více k přírodě a krajině,“ vysvětluje stěhování obyvatel geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Martin Balej.

Jedná se podle něj o takzvané suburbanizační zóny v blízkém okolí velkých měst, do kterých se mladé páry s dětmi stěhují za větším pohodlím a soukromím. „Většina této generace totiž strávila dětství na sídlištích, a už si dále nepřejí žít ve velkokapacitních ubytovacích zařízeních,“ objasnil.

Obce, do kterých se tito lidé přemísťují jsou podle něj z center velkých měst zpravidla dobře dostupné, a mají určitou úroveň občanské vybavenosti.

„Je samozřejmě důležité, mít po ruce školku, obchod nebo poštu,“ doplnil odborník na geografii. Naopak vesničky odříznuté od okolí, se špatnou dopravní obslužností, se podle něj rovněž vylidňují a pomalu vymírají.

V Americe došlo prý v minulosti například k úplnému vylidnění centrálních částí některých metropolí, kde tak zůstaly jen komerční a kancelářské prostory. „Měli na tom ale podíl i neúnosně vysoké nájmy v centrech měst, které utáhly pouze firmy,“ dodal.

Úbytku svých občanů je si vědom i zlínský magistrát. „Objevuje se podobný trend jako před lety v Praze, tedy vyklidňování lidí do blízkého okolí města,“ přiznal náměstek primátorky Miroslav Šenkýř. Přesto se prý vedení města v územním plánu snaží vytvářet nové plochy pro bydlení. „I tady jsme ale limitováni určitými možnostmi reliéfu města. Navíc je těžké přesvědčit lidi, aby si koupili dražší pozemek ve Zlíně, než levnější patnáct kilometrů za jeho hranicemi,“ doplnil Šenkýř.

O více než tři tisíce obyvatel je za posledních třináct let chudší také třicetitisícový Vsetín. Z toho jich stěhováním ubylo přes dva tisíce.

„Přestěhovali jsme se s manželem před několika lety ze Vsetína do Pržna, vesničky ze sedmi sty obyvateli,“ řekla šestatřicetiletá matka na mateřské dovolené Marcela Guričová. Chtěli prý pro svou plánovanou rodinu poklidný domov v kontaktu s přírodou. „Máme vlastní zahradu, pár kroků za plotem les a jediné sousedy v bezprostředním okolí,“ uvedla nová obyvatelka Pržna.

Kroměříž, zhruba stejně velká jako Vsetín, zhubla součtem přirozeného úbytku i migrace obyvatel od roku 1995 o tisícovku lidí. Stěhováním ale tomuto atraktivnímu městu naopak sedm set obyvatel přibylo. V porovnání s ostatními sídly podobné velikosti je tak Kroměříž ve Zlínském kraji výjimkou.

„Naše město má totiž klidnou a přívětivou atmosféru, nabízí širokou škálu kulturního a sportovního vyžití, a na obyvatele i návštěvníky působí velmi pozitivně,“ vysvětlil jedinečnost Kroměříže její starosta Miloš Malý.

Na Kroměřížsku se počet obyvatel naopak snížil například v Hulíně či v Chropyni.

O něco menší Uherské Hradiště přišlo od roku 1995 o dva tisíce trvale žijících obyvatel. Více než patnáct set z nich ubylo kvůli většímu počtu vystěhovaných lidí v porovnání s nově přistěhovanými.