Kdy jste se rozhodla kandidovat na post starostky? 

Na úřadě jsem zaměstnaná od roku 1990, přišla jsem hned po revoluci. Pracovala jsem jako matrikářka, potom jako vedoucí odboru, chviličku i jako manažerka kvality, pořád pod stejným odborem. V roce 2014 jsem se rozhodla kandidovat v komunálních volbách. Kandidovala jsem bez ohledu na výhody či nevýhody: přece jen jde o čtyřleté období.

Láká vás i parlamentní politika?

 Dostala jsem nabídku kandidovat za Starosty a nezávislé do krajských voleb a poté i do Poslanecké sněmovny. Za Zlín se tam dostal pan Gazdík, lídr kandidátky, za což jsem ráda. Považuji ho za inteligentního a rozumného politika. Volební kampaň pro mě byla cennou zkušeností.

Když jste získala starostovský post, bylo potřeba vytvořit koalici. Jak se vám vyjednávalo v dravé politice? 

Komunální volby jsou specifické. Programy stran v komunální politice jsou téměř totožné. Názory tedy nebyly roztříštěné.

Čím tedy občany oslovila vaše strana? 

Například kontaktní kampaní a srozumitelným programem, na jehož plnění usilovně pracujeme. Určitě také nové tváře kandidátů…

Kandidovalo více žen? 

Ano, ale do zastupitelstva jsem byla zvolena jako jediná. Přesto nebo právě proto mohu říci, že jednání zastupitelů, mužů, bylo velmi slušné. I když jsem měla jiný názor nebo v něčem se mnou nesouhlasili, jednání probíhalo velmi korektně.

Bylo výhodou, že jste žena? 

Myslím, že ano. Muži se chovají trošku jinak, když je mezi nimi žena…

Takže jste se nesetkala s chováním: co mi tu budete povídat, měla byste se věnovat „ženským věcem“? 

Ne, s takovým chováním jsem se opravdu nesetkala. Možná si to mysleli, ale nikdy mi to neřekli. (smích)

Obávala jste se obecně chování politiků?

Přece jen komunikace je ostřejší… Žen v politice a ve vedoucích funkcích přibývá. Nebála jsem se. Komunální úroveň nemá takové grády, jako když jsou volby do sněmovny nebo do kraje. Samozřejmě povolební jednání jsou nepříjemná. S tím jsem ale počítala…

Připravovala jste si předem nějakou strategii?

 Ne. Spíše jsem to nechala plynout. Měla jsem velkou výhodu, že jsem nastoupila se stejným místostarostou, který tady působil již v minulém období. Bylo rozděláno několik velice hodnotných projektů: budovala se 1. etapa cyklostezky, revitalizovalo se sídliště a probíhala rekonstrukce nízkoprahového zařízení. Takže jsem poměrně lehce vplula do procesu a pokračovala. Bylo něco jinak, než jste čekala? Co vás naprosto rozladilo? Je škoda, že se vše točí kolem peněz, kolem investic. Jsou důležité, ale je třeba věnovat pozornost i občanské pospolitosti, setkávání lidí… Když se něco nevybuduje nebo se nepodaří sehnat dotace, tak se to považuje za špatně odvedenou práci. Osobně si to nemyslím. A také jsem velmi podcenila sociální sítě.

V jakém slova smyslu? Že jste je málo využívali? 

Využíváme všechny dostupné komunikační kanály, a to velmi dobře. Pracuje u nás šikovná mluvčí. Spíše mě nenapadlo, jak sociální sítě vládnou společnosti. Jak je jednoduché šířit polopravdy. Dříve lidé měli zájem něco společně vytvořit. Ale ta doba je pryč. Málokdo se do nějaké aktivity zapojí, ale všichni umí kritizovat. Ale to se děje všude. Jak motivujete občany k setkávání a pospolitosti?Máme připravený krásný projekt: Cesta T. G. Masaryka do Valašských Klobouk. Chtěli bychom pojmout oslavy české státnosti prostřednictvím prezidenta osvoboditele. Přiblížením jeho odkazu obyvatelům Klobouk. Domnívám se, že je nezbytná změna formy oslav. Na kladení věnců, kterého se účastní jen zástupci města a spolků, občané nepřijdou.

Jaká je vaše představa oslav?

 Projekt jsme připravili na základě souboru akcí konaných od května do října. Chceme zapojit žákovský parlament, neziskový sektor, ale i podnikatele. Cílit budeme na žáky, celé rodiny i seniory. Aby rodina mohla jít na akci společně, povídat si o ní…Co je součástí projektu? Připomeneme si 90 let od otevření Masarykovy dráhy, která je největší technickou stavbou v regionu. Už v období, kdy byl Masaryk poslancem říšské rady vídeňského parlamentu za valašská města, velmi podporoval rozvoj naší valašskokloboucké oblasti. Zrekonstruovali jsme chodník k železniční trati, která se otevřela k 10. výročí vzniku ČSR a dostala jméno Dráha prezidenta Masaryka. V poslední části chodníku budou pražce a údaje o trati: kolik má tunelů, jaká je délka trati, kolik na ní pracovalo dělníků, kolik jich tam zemřelo. Akce otevření chodníku bude spojená s průjezdem parního vlaku. K tomu budeme mít spousty materiálů včetně vytištěných dobových jízdenek a prvorepublikové výzdoby. 

Kdy to bude?

25. srpna. Jednáme o půjčení Masarykova salonního vozu. Na září chystáme legionářský vlak i výstavu stoletých stromů kraje. Jeden stoletý strom svobody máme i u nás. Masaryk také obdržel v roce 1910 čestné občanství našeho města. Také bychom chtěli připomenout jeho návštěvu v roce 1924. A na 27. 10. jsme naplánovali ceremoniál u Památníku československé vzájemnosti. Plánujeme i menší ohňostroj. Vše by mělo být ukončeno koncertem, na pódiu se objeví české i slovenské kapely.

Jde o první velký projekt? 

Navazujeme na projekty z předešlých let. Vloni jsme měli projekt Roku baroka. Vzpomínali jsme na Tobiáše Tomaštíka, významného soukeníka, který nechal postavit např. mariánský sloup. Rok předtím jsme připomněli významného klobouckého rodáka, architekta Huberta Gessnera.

Vyplnila se vaše představa o návštěvnosti těchto akcí? 

Ano. Účast lidí na zmíněných projektech byla pěkná. Nyní očekáváme návštěvnost ještě větší, a to z důvodu regionálního přesahu. Když jste usedala na křeslo starostky, stanovila jste si cíl? Chtěla jsem plnit jednotlivé aktivity z volebního programu. S panem místostarostou jsme z jedné kandidátky, takže se názorově netříštíme. Projekty se týkaly zejména velmi podhodnocené infrastruktury, opravy místních komunikací, některé chodníky máme 50 let staré, ještě v asfaltu. Chtěla jsem také podpořit vznik 2. maturitní třídy na gymnáziu, což se podařilo, a dokončujeme přípravu na otevření lokality pro individuální bytovou výstavbu. To jsou velké projekty, které trvají několik let. Další projekt se týká LED osvětlení ve městě. Také stavíme 4 sociální byty, další projekčně připravujeme. Měli jsme štěstí, že se nám podařilo oslovit investora, který staví 22 bytů. Bytů je u nás totiž velký nedostatek.

Budete znovu kandidovat na místo starostky? 

Bylo to pro mne velké dilema. Radila jsem se s rodinou, a byť mne manžel podporuje, přece jen tato pozice vyžaduje mnoho času, často i o víkendech. Ale kandidovat budu. Otázkou je, jak to dopadne. Pokusím se svůj post obhájit, protože rozpracovaných projektů máme opravdu mnoho. A bylo by mi líto opustit je. Čtyři roky jsou krátká doba. V jednom roce připravujete projektovou dokumentaci, vyřizujete povolení, v druhém řešíte finance a když nevyjdou dotace, už se projekt posune do dalšího roku.

Jsou projekty, o které jste se snažili, ale nepodařily se?

To jsou projekty, které bychom chtěli uskutečnit v dalším období. Jde například o cyklostezku. Tu považuji za významnou. Jedná se o mezinárodní projekt Cyklostezka Bečva Vlára Váh. Připravujeme také rozšíření MŠ, rekonstrukci ZŠ. Velký a dlouho připravovaný je projekt „Bezpečná cesta do škol“. Pak zamýšlíme uvést do života velký dům na náměstí, který je neobydlený a nezkolaudovaný. Měl by z něj být tzv. Inkubátor II: tedy podpora podnikání. Pracujeme na přípravě projektu revitalizace sídliště Luční, které trápí nedostatek parkování, nejsou na něm hřiště a veřejná prostranství a na to navazuje vybudování cesty, která by odlehčila dopravě ze zmiňovaného sídliště.