Přesto, že podle nedávného výzkumu Eurostatu patří Česká republika mezi evropskými státy v darování krve spíše pod průměr, nemocnice ve Zlínském kraji si na akutní nedostatek krve nestěžují.

Je třeba mít zásoby do budoucna

„V tuto chvíli máme ochotné dárce, kteří spolupracují, když je nějaký mimořádný stav," řekla tisková mluvčí Vsetínské nemocnice Lenka Plačková. Podobně je na tom i Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. „Momentálně si na nedostatek dárců nestěžujeme," potvrdila primářka hematologicko-transfuzního oddělení Yvetta Stavařová.

Dostatek krevních konzerv mají nyní i nemocnice v Kroměříži a Uherském Hradišti.

Dostatek však nemusí trvat věčně. Stávající základna stálých dárců stárne, což bude do budoucna problém. Proto je potřeba vzbudit zájem i v mladých lidech.

K tomu slouží mimo jiné i množství kampaní, které organizují nejen nemocnice samotné, ale i pojišťovny, charitativní organizace a jiné instituce.

Otázkou však je, jak jsou tyto kampaně úspěšné a jestli doopravdy přivádí do nemocnic nové, aktivní dárce.

„K odběrům chodí většinou naši stabilní dárci," informovala tisková mluvčí Kroměřížské nemocnice Veronika Klímová. Je ale možné, že i tito stálí dárci se poprvé rozhodli jít na odběr právě díky nějaké kampani. V Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) mají pozitivní zkušenost s většími mediálními kampaněmi. „Když se objeví kampaň v rozhlase nebo jiných médiích, zájem dárců roste. Pokud jde o nějakou akci na náměstí, je to slabší," prozradila primářka Stavařová.

Hematologicko-transfuzní oddělení Vsetínské nemocnice má s kampaněmi zkušenosti také pozitivní. „Většinou když nějaká kampaň proběhne, na zájmu o dárcovství to poznáme," uvedla tisková mluvčí Lenka Plačková.

Není se čeho bát, nákaza nehrozí

Překážkou v rozšiřování dárcovské základny je fakt, že mnoho lidí má z darování krve strach. Obávají se, že by se mohli při odběru nakazit nějakou nemocí nebo že jim bude špatně. Tento strach je ale zbytečný.

„Při transfuzi používáme samozřejmě jednorázové pomůcky, takže po hygienické stránce je samotný proces bezpečný. Pokud je dárce odpočatý, dostatečně zavodněný, lehce nasnídaný bez tučných jídel a dodržuje naše pokyny, riziko nevolnosti je velmi nízké," uvedla primářka Stavařová. Během odběru dárce přijde zhruba o 10 procent (450 ml) obíhajícího množství krve. Proto se doporučuje být pár hodin poté raději v klidu.

Člověk by neměl například 20 minut po odběru řídit auto. Pro zdravé lidi jsou ale rizika spojená s odběrem nevýznamná.

Že se opravdu není čeho obávat, potvrdila i studentka Michaela Krajčová, která je pravidelnou dárkyní krve na hematologicko--transfuzním oddělení KNTB. „O možnosti darovat krev jsem se dozvěděla, když byl ve škole Český červený kříž. Darovala jsem už pětkrát a nikdy se u mě nevyskytly žádné komplikace. Na transfuzní stanici se sestry chovají velmi příjemně a soustředí se na to, aby odběr dárci neuškodil. Jinak je to téměř bezbolestné," svěřila se studentka.Darování krve má však kromě dobrého pocitu pro dárce i další pozitiva.

„Dárce dostane snídani, vitaminy, den volna ze školy a hlavně jistotu, že s jeho krví je vše v pořádku," dodala Michaela Krajčová. Aby byl člověk k odběru připuštěn, musí se jeho krev totiž nejdříve samozřejmě důkladně vyšetřit.

10 nejobvyklejších příčin potřeby krve:

1. Operace

2. Pooperační komplikace

3. Dopravní i jiné nehody

4. Potřeba krve v srdeční chirurgii

5. Poruchy srážlivosti

6. Transplantace orgánů

7. Těžké porody

8. Transplantace kostní dřeně

9. Nádorová onemocnění

10. Popáleniny

Autor: Ludmila Chudárková