Deníku to potvrdil Tomáš Janda, který je členem Jockey clubu a Asociace chovatelů zastupující několik majitelů dostihových koní v Česku.

„Komunita kolem koní vnímá už více než rok, že se provoz hřebčína utlumuje. Před rokem v něm bylo ustájeno přes dvacet koní, nyní tam zůstává kolem šesti. Ty patří hřebčínu nebo jsou to březí klisny, které se nemohou převážet,“ řekl Janda.

Nad hřebčínem Napajedla se stahují mračna.
Konec Hřebčína v Napajedlech? Majitel mlčí, lidé mluví o pozemcích

Většině majitelů nebyla prodloužena nájemní smlouva. Po třech letech v Napajedlech tak například opustil český chov ryzák Wireless, který byl převezen do Maďarska. Koně si z Napajedel odvezl také známý český majitel dostihové stáje Jiří Charvát.

Chov by se dal zachránit

„Hřebčín pojme desítky koňů, pokud jich tady zůstávají jednotky, nedá se mluvit o fungování hřebčína,“ podotýká Janda. Je přesvědčen, že stav chovů anglických plnokrevníků lze ještě zachránit.

„Všichni kolem dostihů se budou snažit situaci změnit a hřebčín zachránit,“ dodává Janda s tím, že plánuje vznik občanského sdružení, které by se chov anglického plnokrevníka v Česku pokusilo zachovat.

První hříbě roku 2021 narozené v Napajedlech
Napajedelský hřebčín hlásí první hříbě. Pomůžete vybrat jméno?

Dalším, komu není situace hřebčína lhostejná, je advokát Aleš Martínek. Ten založil na sociálních sítích skupinu sdružující občany Napajedel s cílem zabránit konci Hřebčína.

„Jde o to, že v dané věci bude třeba dát dohromady skupinu občanů Napajedel, aby bylo možné uplatnit hlas veřejnosti v řízeních u městského úřadu nebo stavebního úřadu. A to pro případ, ze by nakonec někoho napadlo z hřebčína udělat budovy pro bydlení nebo jakkoliv změnit způsob využívaní staveb a ploch hřebčína na cokoliv jiného než chov koni,“ říká Martínek.

Na pořadu dne je vznik občanské iniciativy či petice na podporu záchrany hřebčína.

Martínek také podotýká, že se objevily nabídky z Česka i zahraničí na odkup hřebčína, majitelé jej ale prodat nechtěli. „Je to s podivem, když stále tvrdili, jak je provoz hřebčína ztrátový,“ dodává Martínek.

VIZUALIZACE: Silniční napojení průmyslové zóny Zlín – východ a parkoviště P+R Zlín – Příluky
Řidiči, pozor! V Příluku začala platit dopravní omezení, potrvají až do května

Jedním ze zájemců měla být dostihová stáj Lokotrans z Újezdu u Boskovic. Její stáj čítá v současnosti 25 dostihových koní a úspěšně se účastní evropského turfu.

„Zájem o hřebčín jsme měli, ale k žádným oficiálním jednáním nakonec nedošlo. Vlastníci neměli zájem hřebčín prodat,“ říká Michal Lisek, manažer dostihové stáje.

Jak dodává, hřebčín je v soukromém vlastnictví a je tedy zcela na majiteli, co s ním podnikne.

„Mě to může osobně mrzet, ale zdůrazňuji, že je to soukromý hřebčín. Na druhou stranu nerozumím, proč ho provozuje někdo, kdo nemá ke koním vztah. Každopádně ta situace se měla řešit před třiceti lety při privatizaci. Teď už je pozdě,“ uzavírá Lisek.

Další z potenciálních zájemců o hřebčín, který si ho chtěl údajně pronajmout, byla dostihová stáj Cardboard. Majitel Karel Klenovský se k otázce možného zájmu o hřebčín v Napajedlech nechtěl vyjadřovat.

Deník se pokusil kontaktovat majitele, kterým je otrokovická společnost Sygnum a její jednatelku Miroslavu Kotačkovou. Internetové stránky hřebčína jsou v rekonstrukci, na telefon nikdo nereagoval.