V rozhovoru pro Deník prozradil, kde bere inspiraci, jakým způsobem jeho díla vznikají, jak vypadal jeho první výtvor a mnoho dalšího.

Prozraďte našim čtenářům, proč si říkáte právě Prorok?
Zkrátka to tak nějak vzniklo samo. Nikdy jsem v tom nehledal něco více, ale myslím že to celkem sedí. Často mi přijde, že si tak nějak své věci a budoucnost prorokuji. (smích) Je to ale samozřejmě převážně tím, že se snažím plnit si své sny.

Jaká vaše díla a také kde mohou aktuálně lidé ve Zlíně vidět?
K vidění jsou ve Zlíně a okolí téměr jen na jednom místě, a to pod mostem u zastávky Česká na Jižních Svazích. Naposled jsem tam namaloval Jokera; jinak také mladou indiánku, ženský zadek, pavouka či portrét známého rapera Snoop Doga. Nemůžu však zaručit, že to tam stále je. Jde totiž o legální plochu. Kdokoliv a kdykoliv to může „přejet“.
Většinu věcí tvořím na zakázku. Nezbývá mi tudíž už tolik času, zajít si něco namalovat jen tak. Popravdě také není v okolí mnoho legálních ploch, a když už nějaké jsou, ne vždy jsou ve stavu, že bych na ně chtěl malovat.

Vaše díla jsou tak realistická, že se přímo nabízí otázka, kde jste se tomu naučil. Máte umění vystudované?
Ano, studoval jsem Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užitá malba. Upřímně si však myslím, že to není úplně podstatné. Často se setkávám s názorem, že je jasné, že malovat umím, když jsem studoval na umělecké škole. O tom to ale není. Už na školu vás přece berou s tím, že něco umíte. Na umělecké škole se vás spíše snaží někam posunout; ukázat vám, jakým směrem se můžete vydat. Tím samozřejmě nechci říct, že mi škola nic nedala. Jsem rád, že jsem ji mohl studovat v doprovodu skvělých učitelů, ale směrem, kterým jsem se uchýlil já, mi nikdo moc radit nemohl.

Je s uměním spjaté i vaše zaměstnání?
Od letošního roku můžu konečně říci, že mě malování naplno živí. Tímhle chci poděkovat všem, kdo zatím měli zájem o mé práce.Doufám, že lidé budou chtít stále více podporovat a rozvíjet umění; a to nejen v malování, ale v jakémkoliv uměleckém oboru. Snad se také více chytnou města včetně Zlína a budou se snažit tohle odvětví podpořit. Bohužel mi připadá, že okolní města zatím nedávají umění tolik pozornosti. Je to škoda. V poslední době se setkávám s tím, že mi stále více lidí píše, proč se s městem nedomluvím a nevyzdobím nějaký hnusný dům nebo podchod. Bohužel tohle nezáleží jen na mě.

Kde berete inspiraci?
Inspirace je všude kolem a je na každém z nás, kde ji nacházíme. V dnešní době internetu je to ještě jednodušší.

Jak se Vaše díla rodí? Připravujete si motivy dopředu ve formě skic, nebo svou vizi přenášíte rovnou na zeď?
Jak kdy a jak co. Je rozdíl, když si jdu zamalovat pro zábavu na legální plochu. Tam vím, že si můžu namalovat, co chci já. Něco jiného je malování na zakázku, kdy se musí striktně dodržet určitá pravidla a představy klienta. Tam už je potřeba připravovat návrhy dopředu. Občas mi přijde, že některé návrhy zaberou pomalu více času než finální realizace.

Tvorba graffiti na úrovni, na jaké ji děláte Vy, je jistě časově náročný koníček. Jak dlouho Vám přibližně zabere jeden výtvor?
Jenom bych chtěl podotknout, že to co dělám já, není graffiti. Jedná se o streetart či sprayart. Graffiti je trochu jiné odvětví. Časově náročné to je, ale každá věc je odlišná. Vždy záleží hlavně na složitosti a velikosti námětu. Jsou věci, které namalujete za den, jiné můžete tvořit několik týdnů. Ale rozhodně to není hodinová práce, jak si občas někteří lidé myslí.

Něco stojí i použité spreje…
Jeden sprej stojí okolo 110 korun. Samozřejmě čím větší malba, tím větší spotřeba sprejů. Jelikož u realismu je potřeba od každé barvy několik odstínů, spotřeba se navyšuje.

Přiznám se, že mě vždy rozčílí, když se ve městě objeví krásné dílo a za krátký čas se na něm začnou objevovat nasprejované nejrůznější „klikiháky“. Jak toto vnímáte jako autor?
Víte, je rozdíl pokud vám někdo „přejede“ malbu na legální ploše, nebo na ilegální. A taky zda jdete malovat jen pro zábavu, nebo to děláte na zakázku. Když vám někdo přejede zakázku, je to samozřejmě smutné a pro mě nepochopitelné. Pokud vám někdo „přejede“ věc na legální ploše pro veřejnost, je třeba s tím počítat a smířit se. Každý přece musel někde začínat. Proto je fajn si rozmyslet, kde jdete malovat, aby vás to pak nemrzelo.

Jak se lidé věnující se tomuto druhu umění vnímají mezi sebou? Spíše jako komunita a přátelé, nebo jako konkurence?
Myslím si, že právě hodně záleží na tom, zda děláte graffiti a nebo sprayart. Jde o odlišná odvětví. Rivalita tu byla, je a vždycky bude, ale asi to už není takové jako dřív. Díky velkým akcím, takzvaným jamům, kde se schází spousta umělců a společně se snaží vyzdobit nějakou velkou stěnu, se rivalita rozhodně zmenšuje.

Jak jste se ke sprejování dostal a kolik let se mu věnujete?
Líbilo se mi to od malička. U nás na vesnici ale nejezdí vlaky, takže jsem to mohl jako dítě obdivovat jen tehdy, když jsme jeli někam do velkého města. Více jsem se o to začal zajímat až po ukončení středoškolského studia, kdy jsem se začínal hledat. Jakmile jsem na internetu zahlédl velkoplošné malby, takzvané muraly, věděl jsem, že tohle chci dělat. Bohužel tady v České republice to ještě nebylo tak rozšířené jako v zahraničí. Dodnes se tento druh umění k nám teprve tak nějak pomalu dostává. Jinak se spreji maluji něco přes pět let.

Vzpomenete si na svůj úplně první výtvor? Co to bylo a jak jste byl tenkrát s výsledkem spokojený?
Samozřejmě, že vzpomenu. Mám ho stále před očima. Na dřevěnou garáž za domem jsem natloukl kartón, na který jsem namaloval velký portrét medvěda. Nebyl to samozřejmě realismus, ale jen takový lehký komixový styl. Upřímně, v ten den jsem s tím byl strašně spokojený. Myslím si, že ty linky, co jsem udělal, byly na poprvé opravdu víc než dobré. Teď už se tomu samozřejmě jen směji.

Michal Filák
Věk: 28 let
Místo narození: Vsetín
Místo pobytu: Francova Lhota
Vzor/oblíbený umělec: Does, MADC, Wes21, Smugone, Balstroem, Insane, Kaloufart, Satrxx, Lonac, Odeith, Vile, Studiogiftig, Chemis, Khoma a mnoho dalších
Koníčky: práce, sport (zejména brazilské jiu-jitsu) a cestování