„Odmala byl mým vzorem, líbilo se mi, jak ke všemu zodpovědně přistupoval, snažil se sám sebe zlepšovat, je sportovcem tělem i duší,“ vyznává se Hlůšková, sama někdejší házenkářka Kunovic, která to kdysi dotáhla až do československé Interligy. „Proto jsem měla ke sportu blízko. Přišly však děti a házená šla na vedlejší kolej,“ vysvětluje bývalá brankářka.
Ke sběratelské spíše chlapecké vášni se dostala už na základní škole v roce 1994 v první třídě přes svého staršího bratra.
„Jako správná ségra jsem nemohla u ničeho chybět. Takže když zazvonil zvonek na přestávku, všichni se seběhli ke kartičkám, které vyměňovali. Já tam mezi kluky byla jediná holka,“ vypráví s obrovským zaujetím a elánem dnes maminka dvou synů Štěpána a Alexandra.
Ačkoliv Jágra i během své házenkářské kariéry sledovala a fandila, s přibývajícím věkem kartičky odložila. Pár jich však zůstalo ve skříni. Ke sběratelství se vrátila až v roce 2012 a měla základ pro současnou sbírku.
Zapálený manžel
„Tehdy jsem se seznámila se svým manželem. Z dřívějška jsem měla kolem padesáti kartiček Jardy už ze základky. I teď bych ty původní dokázala najít. Můj muž je do hokeje zapálený, sám hokej sleduje, sbírá suvenýry Alexe Ovečkina, se kterým se dokonce kdysi v Americe osobně potkal,“ práskla Hlůšková, rozená Polášková na svého muže Bronislava.
„Využívám sociální sítě, kde se účastním aukcí kartiček. Také je sháníme přes známého v Americe, přes kterého si necháváme posílat kartičky. Nekupuji ale všechny, dnes je jich tolik, že by mi na ně nestačila ani výplata. Kartička mě musí zaujmout,“ vysvětluje Hlůšková, která nyní po mateřské pracuje na obchodní akademii v Uherském Hradišti jako referentka.
„Nepotřebuji mít deset párů bot a kabelek, jako jiné ženy. Jsem nekuřačka, takže si udělám radost kartičkou Jágra. Je mi ale jasné, že je to nevšední,“ usmála se.
Jardův dres a slzy v očích
O nejcennějším suvenýru má jasno.
„Dres s podpisem Jaromíra Jágra, který jsem dostala předminulé Vánoce od manžela. Viděl, jak se zájmem kšeftuji s kartičkami, tak mi sehnal jeho autentický dres. Jak jsem ho rozbalovala, měla jsem slzy v očích. Přitom stál nemalý peníz, přesto ho manžel pro mě koupil,“ je dodnes vděčná svému muži.
Ačkoliv se s dvojnásobným vítězem Stanley cupu a olympijským vítězem z Nagana osobně zatím nepotkala, kromě suvenýrů sbírá i zážitky. Koncem prosince 2012 nechyběla na Zimním stadionu Luďka Čajky, kdy Jágr zápas opanoval čtyřmi asistencemi a odvezl si výhru 5:2.
„Seděli jsme tehdy za střídačkami, to jsem mu byla nejblíž. Viděli jsme ho, jak typicky sedí na mantinelu,“ vybavila si Hlůšková, která vyhrála v soutěži i lístky na čtvrtfinále mistrovství světa 2015 v Praze proti Finsku.
„Tehdy jsme měli poslat fotku, jak fandíme národnímu týmu. Tak jsme se všichni vydali na kopec Svatého Antonínka. Bylo léto, horko a já se tam v hokejové výstroji fotila. Díky té fotce jsem nakonec vyhrála a zápas, který rozhodl, jsme sledovali za brankou,“ směje se Hlůšková.
Zatím bez fotky
Ani tehdy se s ním však neviděla.
„S každým z hráčů jsem se tehdy vyfotila. Mám fotku s Voráčkem, Eratem a dalšími. Jediný, kdo tehdy nevyšel z kabiny, byl právě Jágr. Pak nám řekli, že odešel zadním vchodem. Tehdy mě to mrzelo, to je jediná negativní vzpomínka na ten den,“ vypráví Hlůšková.
První setkání se svým idolem však bude muset znovu odložit. Dnes na zápase ve Zlíně bude chybět.
„Mám nemocného syna, rodina je přece jen přednější. Když do Zlína s Kladnem po Vánocích přijede znovu, tam už bych chtěla být. Někdy to snad vyjde,“ je smířená Hlůšková.
„Nestojím o to s ním kecat hodinu, zdržovat ho. Ale ráda bych si s ním podala ruku, a pokud by byla možnost požádala ho, aby se mi podepsal na dres a alespoň na jednu kartičku,“ přeje si Hlůšková.