Šikana na pracovišti není ojedinělá. Jejími oběťmi se stávají lidé nejrůznějšího věku i profesí, jejím základním rysem je zákeřnost

Osmadvacetiletá Beáta přišla na Zlínsko ze Slovenska. Ze strany kolegů v nové práci však brzy zaznamenala odtažité chování, které záhy přešlo v otevřenou nevraživost. Kdykoliv vešla do kanceláře, ustal rozhovor. Při poradách vzbuzovaly její příspěvky úsměšky na tvářích kolegů, množily se nevhodné poznámky na její vzhled či pracovní schopnosti. Dlouho se snažila jednání kolegů si nepřipouštět a přehlížet ho, přidaly se však zdravotní a psychické obtíže.

„Přestože mne dříve moje práce bavila, přestala jsem se tam těšit. Večer jsem nemohla dlouho usnout a ráno jsem se budila dlouho před zazvoněním budíku. Začala jsem mít i potíže se žaludkem,“ popsala mladá žena své útrapy. Pokusila se se svými kolegy promluvit, výsledkem však byl výsměch a posměšná slova.

„Když se ti tady nelíbí, vrať se zpátky na Slovensko, aspoň nebudeš zabírat místo Čechům,“ zněla odpověď. Paní Beáta se nakonec kvůli neutěšené atmosféře v práci rozhodla své místo opustit a najít si jiné.

Podobnou zkušenost udělala jiná mladá žena ze Vsetínska. Pětadvacetiletá vysokoškolačka Martina má za sebou praxi v zahraničí a ovládá několik cizích jazyků. Nadřízení s ní byli velmi spokojeni, ne už tak její kolegyně. Přestože nemohly atraktivní mladé ženě konkurovat v kvalitě odvedené práce, neustále ji kritizovaly a snažily se ji poučovat.

„Myslely si, že když jsou v zaměstnání delší dobu, mají na to nárok z pohledu takzvaně služebně starších. Nejdřív jsem si toho nevšímala, říkala jsem si, že když mají mindráky, ať si to zkouší na někom jiném,“ usmála se slečna Martina.

Když však zaslechla hrubé pomluvy, které se o ní ve firmě šířily, a někdo jí v šatně úmyslně potřísnil kabát lakem na nehty, rozhodla se věc řešit razantně.

„Zašla jsem za šéfovou. Vysvětlila jsem jí, co se děje, a žádala jsem nápravu. Ještě když jsem se vracela z její kanceláře, mi kolegové schválně přibouchli dveře naší chodby před nosem,“ zavzpomínala Martina. To však byl poslední – dle jejich mínění – povedený kousek, který své mladé kolegyni provedli. Ředitelka společnosti svolala mimořádnou schůzi, kde problém řešila zcela nekompromisně. Hlavním aktérům celé věci pohrozila přísnými tresty a v případě opakujících se prohřešků i rozvázáním pracovního poměru.

Mobbing se opakuje alespoň jednou za týden

Jednání, se kterým se obě ženy setkaly, není ojedinělé. Šikana ze strany kolegů se označuje jako mobbing. Původ má toto slovo v angličtině, kde sloveso to mob má více významů, mimo jiné i dotírat či obtěžovat. Aby bylo možné hovořit o mobbingu, musí se podobné jednání opakovat aspoň jednou týdně po dobu nejméně půl roku. Jeho základním rysem je zákeřnost.

„Nestručnější definicí by se mohlo stát označení psychoteror na pracovišti, který je však na rozdíl od běžných konfliktů cílený, plánovaný, systematický a opakovaný. Jeho cílem je takzvaně vyloučení kolegy ze hry, respektive z práce. Existuje celkem pětačtyřicet forem takového chování, například pomluvy, izolace, znevažování osoby či její práce nebo rodiny,“ popsal podstatu mobbingu psycholog Pavel Beňo z pražské organizace Práce a vztahy, která se problematikou patologického chování v zaměstnání zabývá již více než deset let.

Stejně, jako ze strany kolegů je možné zakusit podobné jednání rovněž od nadřízených. V tomto případě se však jedná o takzvaný bossing. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil třiapadesátiletý Jan ze Zlína.

„Mému nadřízenému na mně začalo najednou všechno vadit. Ať jsem udělal cokoliv, vše bylo špatně. Stávalo se, že jsem dostal oproti jiným kolegům velice snadný úkol s komentářem, že v mém věku už po mně zázraky chtít nemohou,“ svěřil se pan Jan. Když se bránil, přidělil mu nadřízený naopak náročné úkoly, avšak v termínu, který nebylo možno dodržet. Podobné útoky přivedly pana Jana až do ordinace psychiatra. Ze zaměstnání odešel a nyní je bez práce. „Raději budu hledat práci rok a žít z minima, než bych měl denně zažívat něco podobného,“ dodal pan Jan s tím, že se posléze dozvěděl, že jeho místo chtěl firemní manažer získat pro svého mladšího příbuzného.

Důvody šikany mohou být různé. U kolegů může jít o strach ze ztráty místa, ohrožení schopnějším kolegou anebo například i vybíjení vlastních pocitů méněcennosti na druhých. To bývá častým motivem také u bossingu. Ať již se jedná o útoky ze strany kolegů, či nadřízených, dopad na osobu pracovníka je stejně zhoubný.

Stres z obav ze ztráty práce

„Jednoznačně lze říci, že tím, že je práce pro nás důležitá, znamená toto jednání extrémní zátěž a stres se všemi důsledky. Těmi jsou společenská degradace, poškození zdraví, možná ztráta sebevědomí a často také únik k alkoholu či drogám, vyloučena není ani sebevražda,“ přiblížil Pavel Beňo prožitky šikanovaného pracovníka. Dodal, že otřesným příkladem toho, co vše může mobbing a bossing způsobit, je série sebevražd ve společnosti France Telecom v roce 2009.

Jak se bránit? Nejlepší cestou je pokusit si promluvit s aktéry či s nadřízeným. Ten by měl zajistit nápravu v souladu se zákonem, který ukládá zaměstnavateli vytvářet svému zaměstnanci příznivé pracovní podmínky. Pokud pracovník se stížností nepochodí, může se bránit právní cestou. Protože však často neexistují svědkové, kteří by byli ochotní svou výpovědí doložit takové chování kolektivu, je dobré požádat o pomoc lékaře.

„Ten by měl pro případ delších konfrontací zadokumentovat stav i problémy zaměstnance v práci a odeslat pacienta na psychiatrické či psychologické vyšetření,“ uvedl Beňo.

Hledat pomoc lze i u odborů. „Některé odborové svazy mají pro své členy právní poradenství zdarma a poskytují také právní zastoupení. V rámci projektu Evropské unie, který je spolufinancován také odbory, byly v jednotlivých regionech zřízeny i právní poradny, kterých mohou využít i ti, kteří členy odborů nejsou. Seznam těchto poraden je na našich webových stránkách. Volat je možné také linku 840 888 233, kde právník radí telefonicky, v případě složitějšího problému rovněž písemně přes e–mail,“ sdělila mluvčí Českomoravské konfederace odborů Jana Kašparová. Obrátit se je možné také na inspektorát práce.

V nouzi pomůže inspektorát práce

„Lidé se mohou obrátit na Inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně a podat podnět k šetření,“ podotkla mluvčí zlínského Úřadu práce Miriam Majdyšová. Pomáhají také některé občanské iniciativy, zejména pak Práce a vztahy z Prahy. Nad vylepšením kultury vztahů na pracovišti by se však měli zamyslet především sami zaměstnavatelé a šikanující pracovníky tvrdě stíhat.

Prospěch, který z toho budou mít, nejlépe charakterizuje známé vyjádření věhlasného specialisty z amerického Workplace Bullying Institute, který se problematikou patologie vztahů na pracovišti zabývá. „Dobrý zaměstnavatel se mobberů zbaví, protože jejich přítomnost na pracovišti je velmi nákladná,“ konstatoval Gary Namie.